Thomas Kulidakis: Diplomatický kozáček srbského prezidenta v Turecku a Putinova inaugurace v Moskvě

Svou schopnost diplomatického lavírování mezi Západem a Východem srbský státník prokázal v Moskvě, kam přijel jako jediný evropský vrcholný politik poblahopřát ke znovuzvolení ruskému protějšku Vladimiru Putinovi.

Srbsko chce od Ruska koupit vojenské vrtulníky i pomoc v jednáních o Kosovu

• Upravit
• Smazat

Srbsko se chce s Ruskem dohodnout na koupi vojenských vrtulníků a dalšího armádního zařízení. Tento krok může zvýšit napětí na Balkáně a posílit vliv Moskvy v regionu, stojí se ve zprávě agentury AP, zveřejněné na serveru americké televizní stanice Fox News.

U toho asistoval také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten si podle všeho potřeboval osladit radost z odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody s Íránem. A to vyjednáním souhlasu Rusů s případným zásahem íránských cílů v Sýrii, což mu vyšlo. V případě srbského prezidenta se ovšem jednalo o zcela jinou hru.

V současné geopolitické bitvě o západní Balkán, strategicky důležitý měkký podbřišek Evropské unie, Srbsko dokáže umně zvyšovat svou cenu. Jeho hra na obě strany dokáže přinést nejednu výhodu.

Například se ucházet o případné členství země v Evropské unii a sáhnout si třeba na stabilizační unijní fondy pro kandidátské země. Čemuž měly napomoci také nedávné schůzky srbských politiků s nejvyššími unijními představiteli. Ti se tak například dozvěděli, že Srbsko za prvé nemíní vzdát boj o Kosovo zadarmo a za druhé má o přistoupení do elitního klubu zájem.

Lavírování Srbska mezi Západem a Východem

Ostatně případné členství v Evropské unii nijak nevadí ani Kremlu, protože v případě přistoupení by v Evropské unii byla další země, která by mohla prosazovat umírněný postoj k Moskvě, a také třeba hlasovat ve prospěch užší unijně ruské spolupráce. Jiná otázka je ovšem souboj Moskvy s USA. Jedním z klíčových strategických tahů je v této šachové partii členství balkánských zemí v Severoatlantické alianci.

Libor Dvořák: Rusko poukazuje na historii, ale mělo by žít spíše dneškem

• Upravit
• Smazat

V Moskvě na Rudém náměstí dnes proběhla tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství: Rusové na rozdíl od zbytku Evropy slaví konec války na starém kontinentu o den později než je v Evropě běžné.

V tomto případě se Vladimir Putin mohl opět radovat, protože Srbsko prý nejenže do NATO nikdy nevstoupí, ale také nikdy neuplatní sankce proti Rusku. Byť v politice se nikdy nemá říkat nikdy, Aleksandaru Vučićovi do konce prvního mandátu zbývají tři roky. A i podle průzkumů veřejného mínění by byl nemoudrý, pokud by šel proti náladě voličů.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že nadpoloviční většina dotázaných podporuje členství v unii, nikoliv v NATO. Ani srbský prezident, ani srbská vláda, nemají tedy důvod měnit pro unijní směřování své země, a zároveň mají důvod dát si dobrý pozor, aby je cesta nezavedla do severoatlantického obranného paktu.

Není se tedy co divit, že v Moskvě padaly vzájemné lichotky o nehynoucím přátelství, podpoře v těžkých časech i radost z probíhající spolupráce. Rusko se může těšit z takzvaného humanitárního centra poblíž jihosrbského města Niš, které ale podle Černohorců i západních politiků slouží ke koordinaci ruských zpravodajských aktivit na Balkáně. Bělehrad zase dostal darem ruské stíhačky, přislíbené má další zbrojní systémy a výměnou možná umožní ruským vojenským specialistům, oficiálně údržbářům vojenské techniky, přítomnost na svém území.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Srbský prezident se ale rozhodl pojistit své vyhlídky na úspěch politiky všech azimutů, neboli lavírování mezi různými mocnostmi také v Turecku, do kterého přijel po cestě do Moskvy. V průběhu návštěvy uznal význam země jako největší a nejsilnější mocnosti na Balkáně, sklidil potlesk ministrů a vděk tureckého prezidenta Erdogana. Ten potvrdil, že Západu se prý sice aktivity Turecka na Balkáně nelíbí, ale to na přístupu Ankary nic nezmění.

Lavírování Srbska mezi Západem a Východem dokazuje, jak je pro nás západní Balkán důležitý. A že ne vždy se musí zájmy unijních států v mezinárodní politice krýt se zájmy Spojených států amerických. Hrubou geopolitickou chybou by ovšem bylo nad Bělehradem i ostatními zeměmi Balkánu zlomit hůl a symbolicky si umýt ruce. Přátele je třeba držet blízko, nepřátele ještě blíž a nejlepší je si je povýšenou nevšímavostí nevytvářet.