Thomas Kulidakis: Česká republika a šance rumunského unijního předsednictví na úspěch
Rumunsko si pro své unijní předsednictví zvolilo kvalitní priority. Převážně se shodují s dlouhodobými cíli České republiky.
Pokud se Rumunsku podaří alespoň v něčem uspět, bude to výhra i pro nás.
První priorita je přibližování hospodářské úrovně členských zemí Evropské unie. Rumunsko patří mezi největší příjemce evropských dotací a zároveň jednu z nejchudších unijních zemí.
V jeho zájmu je tedy co největší objem financí na strukturální rozvoj podobně jako v případě České republiky. Při přípravě unijního rozpočtového rámce pro roky 2021 – 2027 se tedy budeme plavit na jedné lodi s Rumunskem.
Největší překážku budou představovat takzvaní čistí plátci. Tedy země, které do unijního eráru přispívají více, než z něj dostávají. Peníze by raději přesměrovaly do jiných kapitol, například do posílení pohraniční stráže Frontex.
Udržení nestrannosti
Vše se rozhodne na podzim letošního roku, ale základní kontury se narýsují v době rumunského předsednictví. Pro Českou republiku je výhodný i rumunský důraz na podporu digitalizace a zvyšování konkurenceschopnosti.
Bukurešť má také ambiciózní cíle v oblasti zahraniční politiky. Chce se soustředit na východní partnerství. Spolupráce Evropské unie se šesticí zemí Východní Evropy a Kavkazu spatřila světlo světa v roce 2009 coby vlajková loď předsednictví našeho.
Další pokrok v komunikaci s Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem by tedy byl i český úspěch. Naše země by se mohla dmout pýchou rodiče, který vidí své dítě sílit a růst.
Rumunsko hodlá také pokročit v přípravě zemí západního Balkánu na unijní členství. I to je naše dlouhodobá zahraničně politická priorita. Svou podporu unijnímu členství Srbska česká vláda zopakovala při nedávné návštěvě premiérky Brnabićové v Praze.
V nejlepším případě by mohlo dojít k zahájení přístupových rozhovorů s dalšími zeměmi, například s Albánií. Naděje na unijní členství přispívá ke stabilizaci Balkánu, tedy našeho blízkého sousedství.
Vláda v Bukurešti bude mít na starost evergreen řešení migrace, tedy reformu azylové politiky. Rumunsko sice s reptáním, ale přece migrační kvóty splnilo. Nově přijalo také běžence z lodí humanitárních organizací, které dlouho bloudily ve vodách Středozemního moře.
Jelikož se Rumunsko snaží o plnoprávné členství v schengenském prostoru a je ve sporu s Bruselem kvůli nedostatečnému boji s korupcí a reformě justice, nelze od něj očekávat přílišnou bezvýhradnou podporu našeho tvrdého postoje nebrat nikoho. Zato v posílení ostrahy vnějších hranic a odporu k novým migračním kvótám se naše země shodují.
Poslední prioritou je posílení sdílených unijních hodnot a vlády práva. Vzhledem k problémům šéfa rumunské vládní strany, který byl za korupci odsouzený a další soudy ho čekají, udělá Rumunsko nejlépe, když přílišnou aktivitu vyvíjet nebude.
Víru ve vládu práva v tomto případě posílí nejlépe tím, že nebude podkopávat společné unijní instituce. V čele s protikorupční agenturou OLAF a Evropským soudním dvorem. Naopak ve snaze bojovat s dezinformacemi by mělo být aktivnější i s naším přispěním.
Rumunsko by se jako předsednická země mělo chovat jako nestranný prostředník. Udržení nestrannosti je jeden ze základních předpokladů dobrého výsledku. De facto to znamená, že v jeho prioritách mu můžeme pomáhat my, kdekoliv a kdykoliv se nám hodí.
Veškeré rumunské úspěchy i neúspěchy totiž dopadnou také na nás. I my jsme vnímaní jako postkomunistická země východní Evropy, jakkoliv si říkáme Evropa střední. Úspěch tedy bude i to, že Rumunsko v čele unie nic přímo nepokazí stejně, jako v první polovině roku 2018 Bulharsko. Budování pověsti postkomunistických zemí je totiž postupný proces, v němž jsou všechny spolu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka