Ondřej Soukup: Co znamená nová ruská jaderná doktrína

V nové jaderné doktríně jsou podle ruského prezidenta dva nové klíčové body. Agrese proti Rusku nejaderného státu s podporou jaderné mocnosti je považována za jejich společnou agresi. Tedy v dnešních podmínkách se jedná o podporu Ukrajiny ze strany Spojených států, Francie a Velké Británie.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Čí syny posílá Putin na frontu

Druhý bod hovoří o tom, že Kreml může použít jaderné zbraně při „získání důvěryhodné informace o masovém startu prostředků vzdušného útoku a jejich překročení hranic Ruské federace“. Týká se to letadel strategického a taktického letectva, raket, dronů, hyperzvukových střel a dalších vzdušných aparátů.

Ovšem odborníci upozorňují, že to není nic nového. Spíše jde o upřesnění stávajících bodů předchozí doktríny. Také nejde o automatické použití nukleárních zbraní, doktrína to jen umožňuje. Vždy se nakonec budou rozhodovat v Kremlu.

Mezikontinentální rakety Sarmat

Takže i současná situace, kdy Ukrajinci obsadili část ruského území v kurské oblasti i s použitím amerických zbraní, tak neznamená povolení k použití jaderných zbraní. To je podle doktríny možné pouze v případě ohrožení samotné existence ruského státu nebo při útoku na ruské strategické síly, který by znamenal znemožnění ruské jaderné odpovědi.

Čtěte také

Klouzavé bomby dosáhnou do vzdálenosti 130 kilometrů. Ukrajina získá od USA to, co Rusko používá dlouhodobě, říká generálporučík Macko

A okupace pár desítek ruských vesnic nebo likvidace dvou skladů zbraní není věru ohrožení existence ruského státu. Výčet druhů zbraní, při jejichž překročení ruských hranic mohou být použity jaderné zbraně, také není zásadní změna. V předchozí doktríně se hovořilo jen o balistických raketách, takže jde jen o rozšíření seznamu zbraní, které mohou nést jaderné bomby.

Proč tedy Kreml s takovou pompou oznámil změnu jaderné doktríny? Domnívám se, že odpověď se skrývá v samotném chápání role nukleárních zbraní Kremlem. Jaderný arzenál byl vždy brán jako garance ruské suverenity. I v hladových 90. letech byly ruské strategické síly jediné, které dostávaly alespoň nějaké financování. 

Jak říká politolog Vladimir Pastuchov, „jednou z hlavních chyb lidí kolem Putina bylo přesvědčení, že bomby rozhodují všechno. To byl základ jejich sebevědomí. Jenže pak se ukázalo, že ve válce rozhoduje dělostřelectvo, které se od minulého století moc nezměnilo.“

Čtěte také

Libor Dvořák: Mír zatím nevidět

Další věcí je, že Západ na strašení jadernými zbraněmi nijak veřejně nereaguje. Kremelští propagandisté čas od času vyhrožují zničením některého evropského města nukleární raketou. Naposledy předseda ruského parlamentu Vjačeslav Volodin po rezoluci Evropského parlamentu, volající po povolení použití západních zbraní na ruském území, upozornil, že raketa Sarmat doletí do Štrasburku za necelé čtyři minuty.

Vladimir Putin sám říkal, že evropští politici jsou nezodpovědní a nerozumí jaderné hrozbě. Někteří propagandisté dokonce navrhují odpálení taktické jaderné nálože nad mořem nebo nad neobydlenou částí Sibiře. Odpovědi Západu se ale nedočkali.

Ondřej Soukup|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Nelze se zbavit pocitu, že současná změna jaderné doktríny ve skutečnosti má za cíl rozdělit Západ a ovlivnit americké prezidentské volby. Zveřejnění bylo totiž načasováno na dobu, kdy do Spojených států přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Aniž by to nejspíš plánoval, v době předvolební kampaně se stal předmětem vnitroamerické politiky. Trumpův kandidát na viceprezidenta JD Vance otevřeně hovoří o tom, že současný prezident Joe Biden chce Spojené státy zatáhnout do jaderné války.

Aby své varování Vladimir Putin podpořil, naplánoval na minulý víkend zkoušku již zmíněné mezikontinentální rakety Sarmat. Jenže střela vybuchla ještě v raketovém silu na kosmodromu Pleseck. Nejspíše během plnění paliva. A tak je to i s jinými hrozbami ze strany Kremlu. Nikdo ze západních politiků na nehodu na kosmodromu nereagoval. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu