Libor Dvořák: Mír zatím nevidět
Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití západních dalekonosných zbraní, které by Ukrajina mohla použít proti cílům v ruském týlu. K odstranění všech omezujících kroků Bidena vyzvala dopisem také skupina republikánů. Putin okamžitě reagoval: „Pokud povolíte používat dalekonosné zbraně v ruském týlu, jste s námi ve válce.“ To vše se odehrálo v týdnu mimořádné diplomatické aktivity kolem dění na Ukrajině.
Jak daleko či blízko je tedy k míru v této východoevropské zemi? V ukrajinské metropoli Kyjevě se zase tuto středu sešlo už čtvrté zasedání tzv. Krymské platformy. Ta vznikla před třemi lety a za cíl si vzala úplné osvobození Krymu.
Čtěte také
Hodlá především dohlížet na účinnost a posílení sankcí a zamezení jejich obcházení, ochranu lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, posílení bezpečnosti v azovsko-černomořské oblasti a za jejími hranicemi, zaručení volné plavby či překonání ekologických a ekonomických následků okupace. Jak jistě nahlédne každý sám, samy o sobě by podobné iniciativy mír na Ukrajině, natožpak svobodu Krymu, určitě nepřinesly.
Čtěte také
Čtvrté fórum Krymské platformy však jistě vyvolalo kromě Bidenova prohlášení plno dalších významných diplomatických iniciativ. Právě ve středu v rámci fóra do Kyjeva přicestovali americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský kolega David Lammy, kteří tu jednali s prezidentem Zelenským a řadou dalších ukrajinských politiků.
Ti už zmíněné povolení probrali ve zcela konkrétních obrysech, takže příští palbu americkými a britskými raketami na vojenské cíle hluboko v ruském týlu patrně umožní. Ostatně seznam těchto cílů už minulý týden Pentagonu předal ukrajinský ministr obrany Umarov.
Vztahy Turecka
K pozoruhodným výrokům přiměla Krymská platforma tureckého prezidenta Erdogana. Ten prohlásil, že Turecko vždy respektovalo principy nezávislosti a národní celistvosti států a že Rusko samozřejmě musí Krym vrátit Ukrajině.
Najednou tak opustil snahu o vyvážené vztahy Turecka vůči oběma stranám konfliktu a postavil se za Ukrajince. Rozhodující ovšem v tomto případě je, že strategický poloostrov v Černém moři je pro Turky v ukrajinských rukou mnohem bezpečnější než v rukou chronicky rozpínavého Ruska.
A Rusko samotné? To se už před čtrnácti dny zásluhou Sergeje Lavrova propracovalo ke stereotypnímu povyku, že USA si zahrávají s ohněm a že Ruská federace bude proto nucena „zpřesnit“ svou jadernou doktrínu.
Jen tak mimochodem – jadernými zbraněmi šéf ruské diplomacie během války poprvé zachrastil už pouhý týden po jejím začátku. Sečteno a podtrženo – míru zatím nevidět.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Libor Dvořák: Ruské volání po jaderných úderech
Profesor Permské státní univerzity, fyzik Anatolij Volyncev, napsal dopis prezidentu Putinovi, v němž ho vybízí, aby Rusko v konfliktu s Ukrajinou uplatnilo jaderné zbraně.
-
Analytik: Ukrajinci, kteří se narodí teď za války, budou Rusko nenávidět nejvíc. Přišli o dětství
Válka na Ukrajině trvá už přes dva roky a podle analytika a historika Tomáše Řepy z Katedry teorie vojenství Univerzity obrany si jejím rozpoutáním Rusko uškodilo.
-
Alexandr Mitrofanov: Vrazi učí ruské děti, jak být správný vlastenec
Vladimir Putin nařídil, že vojáci, kteří se vrátili z války, ve které zabíjeli Ukrajince, se musí stát novou ruskou elitou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
