Thomas Kulidakis: Bombardování Jugoslávie nepřispělo k stabilitě Balkánu ani mezinárodních vztahů

25. březen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nevybuchlé miny v Chorvatsku
0:00
/
0:00

Od zahájení náletů Severoatlantické aliance na bývalou Jugoslávii uběhlo dvacet let.

Je to dostatečná doba na zhodnocení dosavadního vývoje a poučení z následků 78 dnů, po které padaly bomby na cíle v dnešním Srbsku, Černé hoře i Kosovu.

Thomas Kulidakis: Radovan Karadžić a inspirace pro teroristy Breivika a Tarranta

Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić

Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić svým odvoláním u mezinárodního tribunálu v Haagu dosáhnul pouze zpřísnění původního rozsudku z roku 2016.

Na odůvodnění vojenské akce NATO panují v zásadě čtyři hlavní názory. Za prvé, že se jednalo o agresi vůči suverénnímu státu, který se snažil vypořádat se separatistickými povstalci.

Za druhé, že se jednalo o způsob, jak zabránit pokračování humanitární katastrofy, zachránit nevinné civilisty od utrpení a nedopustit opakování masakrů v Bosně a Hercegovině. Zde je nutné dodat, že tam se dopouštěly válečných zločinů všechny bojující strany, tedy Srbové, Chorvati i muslimští Bosňáci.

Další dva pohledy se týkají samotné podstaty mezinárodních vztahů. Podle jednoho se jednalo o nezákonný zásah Západu a Severoatlantické aliance bez požehnání Rady Bezpečnosti OSN. Někteří k tomu dodávají, že v zájmu ukotvení mocenské pozice a ekonomických zájmů Západu, hlavně Spojených států amerických na Balkáně.

Aby se chyby neopakovaly

Stále živé jizvy po bombardování Jugoslávie

02625695.jpeg

Před patnácti lety zahájila Severoatlantická aliance bombardování Jugoslávie. Cílem operace Spojenecká síla bylo zastavení násilností ozbrojených sil prezidenta Slobodana Miloševiče vůči Albáncům v Kosovu.

Podle dalšího se právě bombardování bývalé Jugoslávie stalo zlomem ve vztazích mezi Západem a nástupnickým státem Sovětského svazu Ruskem po konci studené války. Navíc došlo k vytvoření precedentu, který předznamenal tragický vývoj budoucí. Tedy útok na Irák Saddáma Husajna, který zemi rozvrátil.

Akce USA a jejich spojenců, vedená také bez požehnání OSN, zanechala mocenské vakuum, které se stalo živnou půdou pro radikály, ztělesněné takzvaným Islámským státem.

Stávající situace na západním Balkáně, v prostoru bývalé Jugoslávie, má k rozvratu Blízkého a Středního východu daleko. Při hodnocení uplynulých 20 let a výhledu na roky další je ale třeba říci, že vojenská kampaň vedená Severoatlantickou aliancí mnoho dobrého nepřinesla.

„Naše utrpení nikoho nezajímalo,“ říká uprchlík z bývalé Jugoslávie. A historie se prý opakuje

Aldin Popaja

Už dvacet let chodí se šrapnelem z minometného granátu v noze bosenský malíř s českým pasem Aldin Popaja. Zásah dostal paradoxně hned první den války mezi Bosnou a Srbskem.

Kosovo vyhlásilo jednostranně samostatnost. I přes odpor mezinárodního společenství ustanovilo vlastní armádu. Navzdory kategorickému nesouhlasu Evropské unie a Spojených států amerických začalo vést celní válku se Srbskem i Bosnou a Hercegovinou. Samostatnost Kosova neuznává ani pět členských států Evropské unie: Kypr, Španělsko, Slovensko, Rumunsko a Řecko.

Srbsko má zájem o vstup do Evropské unie, které by se tato země rozhodně hodila. Bělehradské Centrum pro svobodné volby a demokracii v průzkumu ale zjistilo, že dvě třetiny Srbů si přejí vojenskou neutralitu země. Se západními vojenským organizacemi si přeje sblížení jen sedm procent obyvatel.

Jak prohlásila srbská premiérka Brnabićová, Srbsko si pamatuje, kdo stál při něm a kdo ne. Stálo při něm Rusko. Podobně mluvil také kosovský prezident Thaći, ale s opačným znaménkem. Vyjádřil vděčnost za intervenci, která přispěla k samostatnosti.

Radovan Karadžić opět stanul před soudem, obžaloba požaduje doživotní trest

Radovan Karadžić

Radovan Karadžić v pondělí znovu stane před soudem. Odvolací tribunál OSN začne řešit odvolání Karadžiće i žalobců proti verdiktu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Ten někdejšího politického vůdce bosenských Srbů před dvěma lety odsoudil ke 40 letům vězení.

Západní Balkán zůstává nestabilní a je to částečně i výsledek zásahu NATO. V Kosovu na bezpečnost dohlíží na 4 a půl tisíce jeho vojáků. Priština svými posledními kroky sympatie mezinárodního společenství rozhodně nezíská.

Momentální srbské vedení se snaží dívat do budoucnosti, ta má ale rysy pouze členství v unii. Bombardování bývalé Jugoslávie bylo také velká zkouška pro nové členy, včetně České republiky.

Vstupovala do obranné aliance, během necelých dvou týdnů byla součástí agrese vůči tradičnímu srbskému spojenci, který žádný členský stát aliance nenapadnul. Rozpaky jasně vyjádřila česko-řecká diplomatická iniciativa k přerušení útoků NATO. Za nás vedená tehdejším ministrem zahraničí Kavanem.

Thomas Kulidakis

Rusko v roce 1999 nabylo dojmu, že na jeho zájmy se v době détente nehledí a vrátilo se k studenoválečným praktikám velmocenského soupeření se vším všudy. V zájmu budoucnosti je potřeba, aby se chyby neopakovaly a NATO bylo vždy a jen obrannou aliancí.

Spustit audio