Ondřej Konrád: Co si museli štěbetat motolští vrabci
Nejstarším řemeslem je prý prostituce. Úplatné chování nejrůznějšího druhu sice není přímo povolání, ale provází lidstvo také už drahnou dobu. Patrně od antiky, ne-li déle. Přičemž u některých společenství se stala korupce dokonce součástí řádu. Současná civilizace, jíž zjednodušeně říkáme auro-atlantická, se s ní sice snaží vypořádat, ale daří se to jen střídavě.
Čtěte také
Takže i v Česku nás korupční skandály nemohou moc překvapovat. Byť to občas dokážou.
Když naberou mimořádných rozměrů. Což je, jak se aspoň ze zatím veřejnosti známých fragmentů zdá, případ motolské nemocnice. U kterého jde přitom o souhrn řady pozoruhodných aspektů, z nich jeden je ale zatím jakoby opomíjen.
Jako z Gogola
Totiž, že vedle velkých „zářezů“ vůdčího motolského tandemu ředitel Ludvík – náměstek Budinský u různých staveb, rekonstrukcí a tak dále, kde šlo o korupci v řádu milionů, případně jejich desítek, bylo pamatováno i prostředky vedle toho sice zdánlivě zanedbatelné, ale v součtu zřejmě docela vydatné.
Čtěte také
A pokud víme, mělo se to dít tak, že do kanceláře náměstka Budinského chodila celá řada osob nezdravotnických profesí působících v nemocnici pravidelně s úplatky v obálkách, házených do předem otevřené zásuvky úředníkova stolu. A aby to nebylo nápadné, zůstávaly pak chvíli, jako že s Budínským cosi aktuálního řeší.
Což vše připomíná výjevy z Gogolova Revizora, nebo z románů ruských satiriků Ilfa a Petrova z období Nové ekonomické politiky, neboli NEPu ve 20. letech minulého století.
Neohrožený náměstek
Jenomže nápadné to minimálně náměstkovu sekretariátu být muselo. A všichni ti lidé, udržující si své živnosti uplácením mocného Budinského o tom nikomu blízkému nikdy zahořklého neřekli?
A ten se o tom pak třeba okrajově kdesi nezmínil u vína? A nezačal pomalu vznikat jakýsi informační řetězec? Možná ano, ale celou motolskou kauzu asi neodstartoval.
Ostatně odkud vzešel podnět ke sledování a odposlechům, ještě nevíme. Záhadou přesto zůstává jak to, že tato Budinského praxe – jistě s vědomím ředitele Ludvíka –, neohroženě trvala celá léta, týkala se přímo či nepřímo existenčně nejspíš stovek lidí, a přesto se proti tomu nikdo neozval.
Aspoň s takovým důrazem, aby policii nezbylo než konat ve věci, o které si museli už dávno štěbetat vrabci na motolských střechách.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
