Thomas Kulidakis: Andrej Babiš v Turecku

4. září 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Babiš a Recep Tayyip Erdogan na třídenní návštěvě Turecka.
0:00
/
0:00

Českého premiéra čekalo v Turecku velkolepé přivítání, pohostinné chování, ochutnávka světové geopolitiky a jedna velká past v podobě možného převedení aktiv projektu Adularya.

Jeho součástí je nedostavěná hnědouhelná elektrárna a blízký důl, které se už minulý rok Turci pokusili neúspěšně prodat. Na celé dobrodružství už doplatil český stát prostřednictvím miliardových záruk pro společnost Vítkovice Power Engineering. Slavnou a známou konstruktérskou firmu, která byla hlavní dodavatel výstavby, poslalo turecké dobrodružství do konkurzu.

Čtěte také

Aktuální nabídka turecké strany odprodat České republice aktiva celého projektu za symbolickou cenu kupříkladu jednoho dolaru má dvě stránky. Na jednu stranu je teoreticky možné, že se českým firmám podaří vše dokončit a následně najít kupce. Případně elektrárnu a důl provozovat. Dostavba by mohla vyjít na tři miliardy korun. Po dokončení by se mohla vrátit část ztracených peněz.

Druhou stránku celé věci vystihnul ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle kterého se naše země musí připravit na opravdu velkou ztrátu. Platí to jak v případě pokusu o dostavbu a následný prodej, tak v případě ponechání poskytnutých státních záruk svému osudu. V Turecku je totiž od pokusu o puč v roce 2016 nestabilní situace.

Holding Naksan, do kterého Adularya patří, skončil v rukou státu, který je nevyzpytatelný. V současnosti bude nejlepší počkat, jestli se po dvou neúspěšných tendrech podaří v kole třetím najít kupce, který snad český stát alespoň částečně zahojí.

Zdvořilostní návštěva

Čtěte také

Kromě zásadního tématu jednoho projektu výstavby elektrárny se řešila možnost vstupu do dalšího projektu, což má stejné stinné stránky. I při vědomí těchto potíží a konfliktu Turecka s Evropskou unií se premiér Babiš a prezident Erdogan rozhodli vyslovit přání zvýšit obchodní výměnu o polovinu.

Cíl pět miliard dolarů ročně je hezký slib, kterým nikdo neurazí. Samozřejmě je možné zvýšit obchodní výměnu například prostřednictvím zbrojních zakázek a investic do infrastruktury. Problém je, že i pokud by Turecko chtělo po právu světově proslulé výrobky, museli bychom se smířit s tím, že budou použité například proti Kurdům, kteří pomáhali porazit samozvaný Islámský stát.

V souvislosti s Kurdy vyvstalo před českou delegací další téma. Markéta Všelichová a Miroslav Farkaš jsou stále ve vězení. Dostali se do něj vlastní neopatrností, ale český stát se o ně musí jako o své občany postarat. Dobré je, že naši emisaři evidentně jednají za zavřenými dveřmi a nekazí možný pokrok přehnaně siláckými veřejnými výroky.

Čtěte také

Z hlediska zásadního tématu migrace nedošlo k žádnému posunu. Turecko si jako vždy postěžovalo, že mu unie dává málo peněz, hostí čtyři miliony běženců a chce je pokud možno přesunout do bezpečnostní zóny na severu Sýrie.

I kdyby tam uprchlíci chtěli jít, vznik a parametry bezpečnostní zóny jsou předmětem jednání velmocí a regionálních mocností, nikoliv naší země. Vzhledem ke zvýšení počtu příchozích z Turecka do Řecka a tím i unie v posledních dnech je navíc zřejmé, že Turecko o sobě významně mluví jako o migračním štítu, v realitě ale migraci používá jako zbraň.

Z hlediska společné pozice Evropské unie a solidarity mezi členskými státy český premiér a jeho souputníci opomněli jedno velmi důležité téma. Evropský blok vyhlásil vůči Turecku sankce za jeho aktivity v pobřežních vodách Kyperské republiky. Podle mezinárodního práva má ona právo vydávat licence k průzkumu a těžbě zemního plynu, z něhož bychom mohli těžit i my.

Thomas Kulidakis

Pokud si chtěl premiér malé země vyzkoušet mezinárodní politiku a náš význam díky členství v unii, měl šanci ve všech zmíněných tématech. V konečném důsledku na misi Andreje Babiše v Turecku sedí popis „zdvořilostní návštěva“.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio