Ondřej Soukup: Čí taktika je úspěšnější
Před pár dny jsme byli s kolegyní Nasťou, která pochází z východní Ukrajiny, na debatě po filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Je to mrazivý dokument o školním učiteli na Urale, který dokumentuje sílící válečnou propagandu mezi dětmi. V následné debatě diváci pokládali tradiční otázky. Třeba proč matky padlých vojáků nepožadují konec války, kdo přijde po Putinovi a další dotazy, které v podobných případech lidi nejvíce zajímají. Jedna otázka ale Nasťu viditelně zaskočila.
Paní ze zadní řady nabídla úvahu, že většina Rusů až do nedávna dopady války nepociťovala. To se ale nyní změnilo a drony přilétají až na Ural, do Moskvy či Petrohradu.
Čtěte také
„Není to vědomá taktika Ukrajinců, aby vyburcovali ruskou společnost?“ ptala se paní.
Na Nasťe bylo vidět, že ji to vůbec nenapadlo. „Asi neznám nikoho na Ukrajině, kdo by si myslel, že se ruská společnost může změnit. Ukrajinské síly útočí na vojenské cíle, aby nemohli zabíjet naše lidi a na rafinérie, aby neměli peníze na válku. Ale že by někdo doufal, že Rusové sami donutí Putina, aby ji zastavil, tak to si nemyslí nikdo,“ řekla Nasťa.
Civilní infrastruktura jako cíl
Došlo mi, že to vlastně je pravda. Ukrajinská armáda během posledního půl roku cíleně likvidovala ruskou protiraketovou obranu na Krymu a v pohraničních oblastech.
Díky pokroku ve dronových technologiích potom ukrajinské stroje začaly cíleně ničit ruskou energetickou infrastrukturu, hlavně rafinérie, ropné terminály či kompresorové stanice. V týlu drony zasahují zbrojní závody nebo velitelská stanoviště.
Čtěte také
Sami Rusové si stěžují, že musejí munici na frontu dovážet desítky kilometrů, protože není možné kvůli dronům a raketám mít sklady blíže. Nyní nové drony Hornet víceméně kontrolují nebe nad trasou mezi Krymem a Mariupolem, což vyvolává problémy s benzínem na okupovaném poloostrově.
Přirozeně to není bez problémů. Kreml nejčastěji v posledních dnech hovoří o raketovém útoku na internát ve Starobilsku, kde zahynulo kolem dvaceti studentů. Nebo o dronovém útoku na autobus pod Doněckem. Jenže v jedné z budov vedle té zasažené ve Starobilsku skutečně bylo velitelské stanoviště ruské armády, byť není jasné, zda tam bylo i v době ukrajinského útoku.
Rozhořčení nad útokem na civilní autobus zase zpochybnilo video zveřejněné samotnými ruskými vojáky, kteří si přestavěli autobus na stanoviště pro piloty dronů. Na záběrech se smějí, že takhle je Ukrajinci nikdy neodhalí. Takže v těchto případech nejspíše skutečně šlo o chybu při identifikaci cíle než o záměrný útok na civilní objekty.
Oproti tomu ruská armáda cílí i na civilní infrastrukturu. Především na tu energetickou. Od roku 2023 zlikvidovala velkou část ukrajinských elektráren s výjimkou těch jaderných. S poněkud pochybným odůvodněním, že elektřinu používá i ukrajinská armáda a zbrojní průmysl, tudíž jde o legitimní vojenský cíl.
Loni na podzim ale začala ničit i teplárny, což už opravdu vojenský cíl není. S jasným cílem podlomit morálku Ukrajinců, kteří se v letošní kruté zimě ocitli bez tepla a elektřiny. Nezafungovalo to, naopak se společnost ještě více semkla. Zdá se, že ukrajinská taktika je úspěšnější.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
