Turecká vláda sesadila starosty kurdských měst. Troufne si Erdogan i na istanbulského?

Recep Tayyip Erdogan

Turecká vláda zbavila úřadu tři starosty převážně kurdských měst na jihu země a nahradila je vlastními správci. Německý magazín Der Spiegel se v souvislosti s tím zabývá otázkou, jestli nejde o začátek větší kampaně s cílem odstranit politické protivníky prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Sedmasedmdesátiletý Ahmet Türk strávil většinu svého života v politice, a proto se zdálo, že ho už nemůže nic překvapit. V parlamentu působil jako poslanec několika stran, během střídání režimů se několikrát ocitl ve vazbě a zase na svobodě.

Byl také dva roky starostou města Mardin na jihovýchodě Turecka, a to až do roku 2016, kdy ho prezident Erdogan poprvé zbavil výkonu funkce a dosadil na jeho místo nuceného správce, údajně kvůli Türkově podpoře terorismu.

Politik se ale nevzdal a v březnových volbách znovu kandidoval za prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP). Přestože zvítězil, vydržel v úřadu starosty pouhých 141 dnů. Erdoganova vláda v pondělí Türka kvůli údajné podpoře terorismu podruhé odvolala, stejně jako nejvyšší představitele měst Diyarbakir a Van. Je třeba dodat, že jde o sídla s většinově kurdským obyvatelstvem.

Türk postup vlády označil za vrchol protiprávnosti. Vedení Lidové demokratické strany pak v prohlášení píše o „politickém puči“. Úřady podle partaje „naprosto popírají demokracii“.

Zastrašování opozice

Sesazeným starostům vyjádřili podporu také představitelé jiných opozičních stran. Například nově zvolený starosta Istanbulu Ekrem İmamoglu z Republikánské lidové strany (CHP) kroky vlády označil za neakceptovatelné.

Předseda demokratické lidové strany (HDP) Selahattin Demirtaş

Prezident Erdogan proti Lidové demokratické straně vystupuje dlouhodobě. Tisíce jejích funkcionářů jsou kvůli údajnému napomáhání teroristu ve věznicích, mezi nimi také bývalí šéfové lidovců Figen Yüksekdagová a Selahattin Demirtaş.

Navzdory tomu ale na jihovýchodě Turecka lidově-demokratičtí politici ve volbách vítězí. Například zmíněný Türk v komunálních volbách v Mardinu získal 56 procent hlasů.

Skutečnost, že Erdogan takovýmto způsobem potlačuje opoziční komunální lídry, podle německého magazínu dokazuje, jak málo se po 16 letech u moci drží demokratických pravidel. „Vláda vysílá varovné signály, aby ukázala, že centralizovaný stát je stále silný,“ myslí si Kristian Brakel, vedoucí istanbulské pobočky Nadace Heinricha Bölla.

Po nedávné porážce vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v komunální volbách v Istanbulu nebo Ankaře se někteří pozorovatelé domnívali, že by prezident mohl začít vystupovat umírněněji. Nicméně jeho současný výpad proti kurdským lídrům spíš napovídá, že své postoje ještě vyostří.

Po zlém to nepůjde

Je zajímavé, že před lokálními volbami v Istanbulu Erdoganova partaj využila k propagandě osobnost uvězněného vůdce zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana. Ten dokonce neúspěšně vyzval své kurdské druhy, aby nevolili opozičního kandidáta İmamoglua.

Teď ale vládnoucí strana obviňuje sesazeného starostu Türka a jeho kolegy ze spolupráce právě se zakázanou kurdskou partají, žádné důkazy však předloženy nebyly. Šéfové měst se přitom ani nemohou bránit u soudu.

Erdogan v pohledu Der Spiegelu musí dobře vědět, že konflikt s Kurdy je v rámci Turecka možné řešit jen politickou cestou, nikoliv vojensky. Postupem doby ale hlava státu převzala praktiky svých předchůdců a turecká armáda v současnosti bojuje proti Straně kurdských pracujících v severním Iráku a Sýrii. Ankara zároveň pronásleduje Lidovou demokratickou stanu, která má být v jejích očích prodlouženou rukou kurdské partaje.

Není proto pravděpodobné, že se Erdoganovi na jihovýchodě Turecka podaří nastolit stabilitu a bezpečí. Podle německého týdeníku se spíše stane to, že se stále více mladých lidí přikloní ke kurdské věci.

Opozice se navíc obává, že odvolání starostů zmíněných tří měst je pouze začátek Erdoganova tažení a v blízké době mohou být sesazeni také představitelé dalších měst, mimo jiné také İmamoglu v Istanbulu. V tom případě by však hlasy opozičníků jen zesílily, dodává magazín Der Spiegel.

Spustit audio

Související