Petr Hartman: Spor o prezidentské pravomoci by se mohl z vlády přesunout k Ústavnímu soudu
V Ústavě České republiky je napsáno, že prezident republiky zastupuje stát navenek. Co to konkrétně znamená, na to existují nejrůznější názory. V poslední době to dokazuje spor mezi Hradem a vládou o to, zda by hlava státu měla být součástí české delegace na summitu NATO v Turecku. Pokud se ho nepodaří vyřešit politickou dohodou, může mít právní dohru. Petr Pavel opakovaně prohlásil, že se obrátí na Ústavní soud.
Pokud by prezidentovu účast na summitu vláda zamítla a on kompetenční žalobu skutečně podal, mohli bychom se dočkat vyjasnění role prezidenta při zastupování státu navenek.
Čtěte také
K tomu, aby ji naplňoval, potřebuje reprezentovat Českou republiku v zahraničí. To se opakovaně děje a dít bude. Například v září vystoupí na Valném shromáždění OSN. Jeho účast už posvětila vláda.
Toto nejnovější rozhodnutí může být vnímáno jako potvrzení slibu Andreje Babiše (ANO), že jeho kabinet nehodlá omezovat prezidentovi pravomoci. Na druhou stranu Pavlova případná neúčast v Turecku může být naopak považována za bránění hlavě státu v zastupování země navenek.
Pokud by se Ústavní soud kompetenční žalobou skutečně zabýval, vycházel by především ze sporu, který se týká právě summitu NATO. Vynesení verdiktu by mohlo pomoci k ujasnění toho, co v praxi znamená role prezidenta v zastupování státu navenek.
Precedent Ústavního soudu
Z konkrétního znění rozsudku, který by dal za pravdu Petru Pavlovi, by mohla vyplynout řada věcí do budoucna. Například právo prezidenta republiky účastnit se nejrůznějších mezinárodních akcí bez ohledu na postoj vlády.
Čtěte také
Přitom právě ona by měla určovat zahraniční politiku České republiky. Tudíž by hlavu státu na akcích typu summitu Aliance měla vybavit mandátem, v jehož mantinelech by se měla pohybovat. Pokud by takováto podmínka v případném rozsudku chyběla, mohl by mít prezident v následujících letech směrem do zahraničí úplně rozvázané ruce.
Petr Pavel dává najevo, že se takto chovat nehodlá. Veřejně se opakovaně vyjádřil, že mandát vlády hodlá na summitu v Turecku respektovat. Případný verdikt Ústavního soudu by však vytvořil do budoucna precedent. Týkal by se nástupce současné hlavy státu a budoucích vlád.
Mohlo by hrozit, že jiný prezident bude prosazovat vlastní zahraniční politiku v rozporu s názorem úřadujícího kabinetu, který tomu nebude moci zabránit. Pro fungování tuzemské politiky by proto bylo prospěšnější řešit výkon těchto prezidentských pravomocí spíše politickou dohodou než soudním sporem.
V jiných záležitostech může být výrok Ústavního soudu ku prospěchu věci. Kdyby například premiér podal kompetenční žalobu v momentu sporu o jmenování Filipa Turka (za Motoristy) ministrem, nemusel by mít Petr Pavel nyní v šuplíku žalobu týkající se výkonu jeho pravomocí.
Konflikt kolem obsazení postu šéfa resortu životního prostředí by byl autoritativně Ústavním soudem vyřešen a válka mezi prezidentem a Motoristy sobě by se velmi pravděpodobně nekonala.
Petr Pavel by bez vášnivých diskusí a pozornosti veřejnosti zamířil v rámci české delegace na summit NATO. Tak jak tomu v minulosti bylo obvyklé u předchůdců současného prezidenta. Pokud o účast stáli, vláda jim v tom nebránila.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
