Těžba břidlicového plynu
Evropa a také Česko se zatím neodhodlali k razantnější těžbě plynu z Břidlic. Lidé se totiž této těžby bojí, přitom nemůže být horší než těžba uhlí. Většina uhelných dolů je totiž na úrovni spodní vody, plyn se těží pod touto úrovní. Má Evropa skutečně tak komfortní energetickou zásobu, že si může dovolit opomíjet tento zdroj energie.
A otázka břidlicového plynu dělí veřejnost i samotných Spojených státe Podle jedněch je břidlicový plyn energetickým zdrojem budoucnosti. Podle druhých největší hrozbou životnímu prostředí za poslední léta. Jaké jsou dopady těžby v americké Pensylvánii? Před časem na tuto otázku hledal odpověď podíval náš zpravodaj Vít Pohanka:
"Říká se tomu frakování neboli hydraulické štěpení. Do hlubin země se pod velkým tlakem vhání voda s obsahem nebezpečných chemikálií, která umožňuje těžbu břidlicového plynu. Ekologové bijí na poplach, některé země frakování přímo zakázaly. Ve Spojených státech se ale na některých místech už léta takhle těží." Vít Pohanka se vypravil za odpůrci i stoupenci vysoce kontroverzní metody:
"Přijíždím do Washingtonu. Ale není to americká metropole. Městečko Washington je sídlem stejnojmenného okresu v jihozápadní Pensylvánii. Od roku 2005 tady vyhloubili těžařské společnosti stovky vrtů, většinu z nich na půdě farmářů."
Z některých farmářů se stali milionáři. Dostávají 14 až 18 procent z prodeje plynu a i když se podílejí na nákladech, jsou z nich velmi zámožní lidé. Ne tak Ron Gulla. Ten tvrdí, že mu těžaři zničili farmu. Nejdřív si toho všiml na svém rybníku v blízkosti vrtu.
Kamarád si přijel zarybařit s dcerou a povídá mi: „Rone, všechna vegetace v rybníku je mrtvá." Nechtěl jsem tomu nejdřív vůbec věřit. Zavolal jsem na inspekci životního prostředí i do těžební společnosti. … Vzali vzorky vody ale ne bahna, i když jsem je o to žádal. To odmítli udělat.
Potom se těžba projevila i v kvalitě pitné vody ze studny:
"Když jsem pochopil, co se děje, přestal jsem pít vodu z naší studně. Dostala takovou kovovou příchuť. Bylo to cítit, i když jsem si s ní jen čistil zuby, zůstavala po ní pachuť."
Ron Gulla prohrál soud s těžařskou společností, o farmu přišel a teď podává novou žalobu. Případ je komplikovaný, detaily nechce Ron říkat, protože by mu to mohlo uškodit. Spikli se proti němu prý nejenom těžaři, ale také místní úřady, včetně státní ochrany životního prostředí.
Pro názor z druhé strany musím do společnosti FTI v hlavním městě. Těžařské firmy s novináři komunikují výhradně prostřednictvím téhle PR agentury a v ní mám schůzku s Chrisem Tuckerem.
Frakování se použilo v 1 milionu 200 tisících vrtech za posledních 65 let. Ministerstvo pro životní prostředí, ministerstvo energetiky i ministerstvo vnitra, které spravuje státní pozemky, všechny tyhle instituce potvrdily: frakování nepředstavuje systémové riziko. … Prezident Obama zmínil těžbu břidlicového plynu ve Zprávě o stavu Unie. Kdyby to byla taková ekologická hrozba, jak někteří lidé tvrdí, myslíte, že by to zmínil? Že si to nenechal prověřit?
Zdůrazňuje Chris skutečnost, že federální vláda oficiálně těžbu břidlicového plynu dál podporuje. Žádný z údajně poškozených farmářů u soudu nepochodil.
Zatím neuspěla žádná žaloba. Soud nikdy nepotvrdil, že by proces frakování snižoval kvalitu vody. Kdyby takový důkaz existoval, byli bychom okamžitě zavalení žalobami. Ale právnici se bojí s námi soudit. Vědí, že by prohráli.
Více si poslechněte v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.