Testy výfukových zplodin na opicích a lidech otřásly prestiží automobilek
Německé automobilky to zase jednou dotáhly do novinových titulků. Vyšlo najevo, že koncerny BMW, Daimler a Volkswagen škodlivost emisí netestovaly před časem pouze na opicích, ale i na pětadvaceti lidech. Volkswagen v úterý odvolal z funkce svého hlavního lobbistu Thomase Stega, protože studii sponzorovalo sdružení EUGT, které je lobbistickou organizací automobilek. Komentáře mnoha listů odsuzují cynismus firem a nedostatek elementárních ohledů.
„Automobilky jsou nenapravitelné,“ konstatuje nizozemský deník De Telegraaf. „Člověk nevychází z údivu nad tím, jak bezohledně nakládají manažeři s důvěrou zákazníků, států i akcionářů. Made in Germany bývala v automobilovém průmyslu značka absolutní solidnosti. Šlo o úhelný kámen nejsilnější evropské ekonomiky.
Skandál za skandálem
Základy této stavby ovšem otřásl už skandál Dieselgate v koncernu Volkswagen. K němu se později připojilo odhalení skandálu s cenovými dohodami výrobců se subdodavateli. V rámci kartelu se Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche dohodly na stejných podmínkách pro nákup oceli, což je porušení pravidel hospodářské soutěže,“ bilancuje deník.
Nyní míří k soudu i generální manažer koncernu Volkswagen. Politici z Washingtonu, Bruselu a Berlína zvyšují tlak na vedení automobilky. „Samočistící mechanismy v koncernu však pořád ještě nefungují,“ upozorňuje De Telegraaf.
Nevkusné a nepřijatelné
Italský list La Repubblica považuje skandál za krajně nevkusnou reminiscenci na německou minulost. „Už jen samotná myšlenka testů emisí na opicích a lidech coby pokusných zvířatech je v německém kulturním prostoru nepřijatelná,“ píše v komentáři pro deník filosof a germanista Angelo Bolaffi.
„Z historických důvodů by zde bylo na místě připomenout výroky, které o banalitě zla pronesla Hannah Arendtová. Žádný jiný národ totiž nezakusil tak hluboce a tragicky bolestný rozpor mezi vizemi technologického pokroku a pokusy těmto experimentům vzdorovat. Němci za to za všechno krutě zaplatili,“ připomíná La Repubblica.
Není divu, že kancléřka Angela Merkelová reagovala na skandál s takovým zděšením. „Odpor k experimentování s toxicitou plynů je součástí bolestného svědomí německého národa a jeho minulosti, která nikdy nezmizí, a ani by nikdy zmizet neměla,“ píše filosof Bolaffi.
Potřeba nových norem
„Výzkum v automobilovém průmyslu si zjevně žádá nové normy a pravidla. Podobně jako tabákový sektor, také automobilový průmysl přišel coby sponzor výzkumných projektů o nevinnost,“ zdůrazňuje švýcarský Neue Zürcher Zeitung. Deník se však chce dívat především do budoucnosti a doufá, že se radikálně změní způsob zkoumání emisí.
Je podle něj v zásadě zcela správné, aby znečišťovatelé úměrně své produkci emisí dotovali výzkum dopadů zplodin na lidi, zvířata i životní prostředí. „Automobilky by se na tomto šetření měly zcela jistě podílet. Ovšem o tom, co se bude zkoumat a kdo to zaplatí, musí napříště rozhodovat neutrální nadřízený orgán,“ apeluje Neue Zürcher Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
