Tereza Zavadilová: Panika horší inflace
Lidé ze strachu dělají divné věci. Není to tak dávno, co si v panice z migrační krize dělali zásoby ve sklepech či na začátku pandemie absurdně vykupovali obchody s hygienickými potřebami. Představa peněz ztrácejících hodnotu děsí řadu lidí už od loňského roku. Tehdy se začaly po mnoha letech objevovat první náznaky vyšší inflace.
To, co bylo v 90. letech úplně normální, je nyní velkým strašákem. Bankéři říkají, že lidé se růstu cen bojí až iracionálně, čekají, že peníze ztratí podstatnou část hodnoty.
Čtěte také
Podobně jako v Česku se obavy i z inflace probudily i v Německu – tam totiž ceny rostou rychleji než ve zbytku eurozóny. Velmoc těsně před volbami má strach z růstu cen vtisknut do historické paměti – hyperinflace po první světové válce byla jednou z příčin katastrofy v podobě další války.
V Česku je obava z inflace motorem současného růstu cen nemovitostí. Část investorů je pořád skálopevně přesvědčena, že cihla a beton ve své hmotné reálnosti uchovají také reálnou hodnotu měny. Představa je to samozřejmě iluzorní, protože ceny už jsou tak přestřelené, že investovaná suma ztratí část své hodnoty už v okamžiku nákupu bytu či domu.
A spirála růstu cen se roztáčí dál, ačkoli návratnost investice do rezidenčních nemovitostí dávno neodpovídá zdravému rozumu.
Neštěstí není růst cen sám o sobě
Panikou ovlivněné nákupy nemovitostí nejsou racionální, přesto ale stále mohou být tou lepší variantou – člověk o peníze nepřijde úplně.
Čtěte také
Před pár dny ohlásila policie, že mladý podnikatel vybral od lidí 1,5 miliardy korun na investice slibující vysoké zhodnocení. Ve skutečnosti ale vybudoval systém typu letadlo – výnosy investorům vyplácel nikoli ze zhodnocení peněz, ale z vkladů nově příchozích investorů.
Není to první případ pochybné investice: nedávno zkrachovala předlužená oděvní skupina podnikatele Mičky a investiční firma Arca Capital – oba dva podniky přitom prodávaly své dluhopisy i drobným klientům. Vysokoúročené dluhopisy a neregulované investiční kvazifondy jsou podle Asociace pro kapitálový trh časovanou bombou – a mezi lidmi jich může být až za sto miliard korun.
Centrální banka si v poslední době tak trochu nechala utéci některé investiční instrumenty ze svého dohledu, protože jak kvazifondy, tak maloobjemové korporátní dluhopisy nejsou určeny pro prodej drobné klientele, přesto se to hromadně děje.
Čtěte také
Mimochodem řada těchto pochybných instrumentů za peníze vybrané od drobných střadatelů investuje právě do nemovitostí, což růst jejich cen dále urychluje.
Česká mentalita je v tomto celkem paradoxní. Na jedné straně se Češi bojí investovat na burze – tam objem už řadu let klesá –, na druhé straně jdou do divokých „zaručených“ investic včetně takzvaných prašivých dluhopisů, kde mohou klidně přijít o všechno.
Evropská centrální banka tento týden prohlásila, že čeká postupný pokles inflace – má ji za jednorázový výkyv spojený s dědictvím po pandemii a čeká návrat do normálu. Ve Spojených státech inflace po měsících růstu nyní mírně klesla.
Ani v Česku není důvod k panice, čtyřprocentní inflace nikoho o úspory nepřipraví. Navíc, jak říkají bankéři, neštěstí není růst cen sám o sobě, ale inflační očekávání. Právě to totiž zatemňuje úsudek a způsobuje znehodnocení měny.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
