Michl z ČNB: Do roka se inflace zase sníží, teď se pohybujeme mezi lockdownem a naskočením ekonomiky
Srpnová inflace se meziročně zvedla o 4,1 procenta. „Hlavním důvodem růstu cen je zvyšování cen surovin všude ve světě,“ vysvětluje situaci člen rady České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Stoupání cen je podle něj způsobeno restartem ekonomik po koronavirovém šoku, kdy poptávka po surovinách a komponentech převýšila nabídku. „Souvisí to s mnoha problémy v dodavatelských řetězcích,“ souhlasí hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
„Jde ale patrně o dočasný jev, který by měl v horizontu měsíců začít odeznívat,“ domnívá se Marek.
Čtěte také
Že není důvod k obavám, si myslí i Michl: „Ekonomiky po lockdownu naskočily. A jak začaly růst, tak firmy začaly dohánět výrobu. Je to všude ve světě. Tento půlrok to bude vyšší, ale do roka se inflace zase sníží.“
A varuje před zvyšováním inflačního očekávání. Coby člen rady ČNB pak doporučuje nechat věcem volný průběh.
„Je to nenormální situace v ekonomice, je to pohyb mezi extrémy: Loni jsme řešili lockdown a teď naopak ekonomiky rychle naskočily. Stabilizují se,“ ujišťuje a velkým centrálním bankám, jako je americká nebo evropská, radí omezit nakupování dluhopisů, čímž k tvorbě inflace přispívají.
Dalším důležitým faktorem pro zbrzdění tohoto ekonomického procesu je pak snižování státních dluhů a narovnávání veřejných rozpočtů v jednotlivých zemích, míní Michl.
Centrální banka bude reagovat, aby inflaci vrátila do normálních kolejí. Zvýšení úrokových sazeb je zcela adekvátní odpověď.
David Marek
David Marek si ale nemyslí, že ČNB bude jen stát se založenýma rukama: „Centrální banka reaguje a bude reagovat, aby inflaci vrátila do normálních kolejí. V situaci, kdy se nám některé segmenty ekonomiky začínají opět přehřívat, je zvýšení úrokových sazeb zcela adekvátní odpověď.“
Čtěte také
Pokud by měnová politika na podobný vývoj v ekonomice nereagovala, byla by Česká národní banka prakticky nepotřebnou institucí, tvrdí Marek. A doplňuje, že v září by ze strany ČNB mohlo dojít ke zvýšení úrokových sazeb až o půl procentního bodu.
Marek považuje za možné, že jedním z faktorů, které přispěly k růstu inflace, je i letošní zrušení superhrubé mzdy. Mnohem výraznější objem prostředků ale plyne z úspor, které vznikly domácnostem během posledního roku a půl.
Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky
David Marek, hlavní ekonom Deloitte
Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí
Tomáš Kostelecký, první zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd České republiky
Pokud jde o kombinaci rostoucích cen bydlení, energií a potravin, to nejhůř zasáhne mladší nízkopříjmové rodiny, které nemají vlastní bydlení, uzavírá první zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Kostelecký.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Šárky Fenykové.
Související
-
Julie Hrstková: Růst mezd byl ojedinělý, teď se očekává návrat inflace a zpomalení ekonomiky
Druhé čtvrtletí roku 2021 zaměstnancům přineslo nejvyšší růst reálných mezd a platů v historii. Po pandemii se ale nedá mluvit o tom, že by byl pracovní trh stabilizovaný.
-
Češi by měli víc investovat. Časy, kdy šlo inflaci porazit bez rizika, jsou pryč, radí ekonom Křeček
Dává při čtyřprocentní inflaci smysl spořit? Jak Češi svoje úspory zhodnocují? O finančních schopnostech české společnosti mluví ekonomové Dominik Stroukal a Štěpán Křeček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
