Tereza Zavadilová: Macronovo vítězství poněkud kazí nonšalantní francouzská ekonomika
Francouzský prezident Emmanuel Macron s rozehrál nečekanými předčasnými volbami odvážnou strategickou hru, a ta mu vyšla. Pokud cílem bylo to, co předpokládali komentátoři, tedy odstavit nacionalistické Národní sdružení Marine Le Penové od moci, kterou si začala nárokovat po vyhraných eurovolbách. Ale byl to risk, protože její strana mohla parlamentní volby vyhrát.
Čtěte také
Překvapivě zvítězil levicový blok Nová lidová fronta a i Macronova strana získala víc, než ukazovaly průzkumy. Prezident teď bude sice na vrcholu moci, protože bude skládat vládu, ale nebude to lehké.
Zvlášť proto, že všechny strany mají různé zájmy a každá si myslí, že vyhrála volby. Ve francouzské tradici se přitom kompromis moc nenosí – většinou funkčně vládne jen ten, kdo má majoritu, jinak bývá parlament poněkud nefunkční. Což nepřichází ve šťastnou chvíli.
Francie má problémy s ekonomikou
Francie je totiž takovým nemocným mužem Evropy, což je nálepka v poslední době příliš zkratkovitě připisovaná Německu. Minimálně to platí pohledem dluhopisových trhů. Německé státní dluhopisy – stále považované za nejbezpečnější v Evropě –, začaly francouzským utíkat.
Čtěte také
Riziková přirážka mezi oběma se zvýšila ze 40 bazických bodů na 60. Rozdíl ve výnosech jde z velké části na vrub dosavadní politické nejistotě a také hospodaření francouzského státu.
Tíží jej deficit přes pět procent a zadlužení přes 110 procent HDP – a to je skoro trojnásobné proti Česku. Obě kategorie jsou skoro dvojnásobné proti tomu, co stanovuje Evropská unie.
Evropská komise v červnu dokonce zahájila s Francii disciplinární řízení kvůli překračování maastrichtských pravidel. Francie si také vysloužila zhoršení ratingu, tedy hodnocení spolehlivosti země dodržet závazky.
A je jedno, že přední francouzští ekonomové už několik let tlačí na rozvolnění přísných maastrichtských kritérií – s poukazem, že odrážejí realitu 90. let, nikoli komplikovanou současnost. Sever Evropy nesouhlasí, aspoň prozatím.
Jsou jen krok od dluhové spirály?
Levicový blok vyhrál francouzské parlamentní volby se sliby všemožných odpustků a dotací voličům. Jenže státní finance potřebují pravý opak. Výsledkem evropského disciplinárního řízení bude jen nějaké správní nařízení, byť třeba nepříjemné, ale trhy dají Francii účet hned.
Čtěte také
Pokud úrok na dluhopisech poroste, Francie může lehce padnout do dluhové spirály – stejně, jako se to před dekádou stalo Řecku a spol.
Podobně to je s akciemi: investoři akcie francouzských firem v posledních týdnech nejistoty masivně vyprodávali. Co by tak Francie potřebovala, jsou reformy, které povedou ke snížení deficitu a dluhu, jenže povolební karty jsou rozdány naopak.
Levicový blok – složený narychlo před volbami ze čtyř nesourodých stran – vyhrál s celou řadou slibů: růst minimální mzdy v přepočtu na 40 tisíc korun, zrušení penzijní reformy a snížení odchodu do důchodu na 60 let, zastropování cen jídla a energií, výstavbu dostupného bydlení, progresivní daně, či přísnější ekologickou a rozvolněnější imigrační politiku.
Macronovo vítězství ve strategické hře s volbami má tak hořkosladkou chuť. Na jedné straně posílil domácí pozici – protože pokud by se to počítalo na hlasy stranám přímo, jeho uskupení vyhrálo volby a zatlačilo Le Penovou do kouta.
Zůstává mu ale balvan v podobě chatrných veřejných financí země a spletenec vítězů voleb. A tím oslabení pozice v Evropě, protože bude mít domácí starosti a v Evropském parlamentu za Francii zvítězila Le Penová.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
