Tereza Zavadilová: Kde je Praha?

Jistě, historie zná různé případy horeček a pádů, ale tam si to oběť většinou způsobila sama. Holandská tulipánová horečka skončila pádem tohoto obchodu poté, co cena jedné květiny převýšila cenu deseti koňských povozů. Finanční krize roku 2008 vedla k pádům bank a jejich tvrdé regulaci v reakci na to, jak se bankéři předtím celkem dost rozjeli, především co se týče schopnosti správně odhadnout riziko. 

Čtěte také

OBRAZEM: Vylidněné centrum Prahy připomíná město duchů

Největší obětí koronakrize je cestovní ruch. Až do března nikdo nečekal, že by se nějaký problém mohl řešit uzavřením hranic a různými formami stanného práva. Akcie firem podnikajících v turismu zažívají volný pád. Hotely jsou prázdné, lety a autokarové zájezdy zrušené, cestovní kanceláře, kluby a restaurace zavřené, konference se nekonají a o akvaparcích a výletních lodích netřeba mluvit.

Podnikatelé hlásí celoroční poklesy tržeb o 70 až 90 procent. Což platí i pro navázaná odvětví, jako jsou taxislužby či třeba prádelny. To vše v situaci, kdy podniky čekají obvyklých pět měsíců slabší sezóny. Nejsou to navíc žádná zanedbatelná čísla, loni turismus podle údajů Svazu obchodu a cestovního ruchu celkem utržil 300 miliard korun.

Jarní první vlna pandemie byla trochu spravedlivější, v lockdownu se topila řada odvětví. Vítězů bylo jen pomálu, většinou šlo o ty, kdo dokážou podnikat víceméně virtuálně. Teď se lidé z odvětví cestovního ruchu cítí vcelku pochopitelně jako na porážce.

Průvodci od jara bez příjmů

Jenže co s tím? Turistický ruch nedostal vlivem výjimečné situace čas se přizpůsobit. V tržním prostředí  „vyhrají“ maximálně ti, jejichž majitelé dokážou zavřené či skomírající provozy dotovat z jiných aktivit. Podnikatelské svazy proto chtějí pomoc po státu – ať už prodloužit původní podpůrná opatření, nebo zavést nová.

Čtěte také

Praha je nasycená, musíme turisty dostat do regionů, říká ředitelka CzechTourism

Viliam Sivek z Fóra cestovního ruchu říká: Není možné milovat turismus jen ve chvíli, kdy všem nese.

Něco na tom je. Nejhůře jsou postiženi podnikatelé v Praze, protože hlavní město je jednak největším turistickým lákadlem, za druhé mimopražským provozovnám trochu pomohla silná letní sezóna. Možná by celou tíhu případné pomoci nemusel nést stát, ale i bohaté hlavní město, které z turismu roky dobře žilo.

Praha se zatím moc k ničemu nemá. Na konci září město žádali o pomoc průvodci, kteří jsou od jara bez příjmů. Zástupci města ale problém tak trochu odstrkali zpět na vládu.

Čtěte také

Karlův most bez turistů a silnice s minimem aut. Létající redaktorka prošla Prahou během karantény

Vedení města se místo toho bude v následujících týdnech zabývat takzvanou Koncepcí příjezdového cestovního ruchu hlavního města Prahy. Ta reaguje, na „problémy dlouhodobě přetíženého centra, které se jen těžko vyrovnává s negativními vlivy turismu“. Nejen podnikatelům to musí znít jako hodně špatný vtip.

Sektor cestovního ruchu přitom skutečně potřebuje dlouhodobější plán. Návrat k normálu nebude hned. Agentura Oxford Economics odhaduje, že na předpandemickou úroveň se evropský turistický ruch může dostat nejdříve v roce 2024. Dá-li Pánbůh.

Autorka je šéfredaktorka deníku E15