Tereza Zavadilová: Jak nepodlehnout energetické lobby
S energetickou krizí se pere celá Evropská unie. Celoevropské řešení by se mělo na mimořádném zasedání vymyslet tento pátek. Takže dosud byly recepty na řešení krize národní. A jsou pestré jako Evropa sama. Nejtvrdší jsou na sebe Němci. Prosadili si přísná opatření na úsporu energií, takže zavřou veřejné i soukromé bazény, vytápěné plynem a elektřinou, stáhnou si teplotu v kancelářích na 19 stupňů a ve výrobě dokonce až na mrazivých 12.
Italové zkrátí topnou sezonu a v kancelářích a veřejných budovách budou mít také 19 stupňů. Francie zatím apeluje na dobrovolné šetření, pokud ale spotřeba neklesne, prezident Macron hrozí elektřinou na příděl.
Čtěte také
Španělsko si začátkem léta zastropovalo cenu plynu – tedy udělalo podobné opatření, o němž sní jako o léku na krizi česká vláda – a moc se to nepovedlo, protože státu se to prodražilo, přitom vzrostla spotřeba a také export plynu a cena elektřiny. V Česku se o úsporách energií oficiálně ještě nemluví, možná vláda tradičně čeká, že se to přežene, že to za nás vyřeší jiní – anebo je to překvapení v tajném balíku opatření na řešení krize.
Z okruhu tvorby zmíněného opatření zatím uniklo, že vláda hledá řešení ve spolupráci s energetickými firmami jako je ČEZ a EPH podnikatele Daniela Křetínského a dalších. Pokud se prý řešení najde, energetické firmy by se mohly vyhnout placení daně z mimořádných zisků.
Širší evropské řešení
Čtěte také
Když premiér Fiala zjistil, že Evropa není příliš nakloněna poněkud zjednodušenému českému plánu na celoevropské zastropování a oddělení ceny plynu od elektřiny, šalamounsky prohlásil, že Česko přijme buď celoevropské řešení, anebo řešení národní, tedy vlastní.
Přistoupit na lobby energetických firem by ale byla zásadní chyba a také známka toho, že úředníci nepochopili mechanismus současného vytváření zisků na energetické burze. Ty totiž běží všem výrobcům automaticky podle ceny nejdražšího zdroje, tedy plynu. Paradoxně má podle dosavadních informací přežít válečná bankovní daň, ač banky ze současné situace na rozdíl od energetických firem těží spíše jen zprostředkovaně přes inflaci a ponesou rizika při ochlazení ekonomiky.
Že v případě mimořádné daně na energetiku nejde o žádné robinhoodovské opatření, je vidět i z dosavadních střípků návrhu Evropské komise. Brusel chce namísto problematického stropu na plyn stanovit maximální ceny u elektřiny z levnějších elektráren než plynových, které nyní ženou konečnou cenu nahoru, tedy jaderných, uhelných i ekologických zdrojů. Strop by se odvíjel od nákladů na výrobu jednotlivých druhů energie a část marže by výrobcům ponechal.
Evropský energetický trh je od liberalizace těsně propojený. Širší evropské řešení proto je racionálnější než se snažit o lokální třetí cestu, která může skončit tak leda švejkovinou či průšvihem.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
