Karel Barták: EU se chystá vydat cestou reforem energetického trhu. Mohlo to však být rychlejší

Vedle toho by měli ministři nastínit směr pro dlouhodobější reformy evropského trhu s energiemi, který se pod vlivem prudkého vzrůstu cen plynu, vyvolaným vyděračskou politikou Ruska, v podstatě zhroutil.

Čtěte také

Karel Barták: EU se na pražských „neformálkách“ vybavila novými, ale jen slabými nástroji proti Rusku a na podporu Ukrajiny

Zmíněná schůze se bude konat nikoli za pět minut dvanáct, ale spíše pět minut po dvanácté. Viděli jsme, jak ceny elektřiny nedávno vyletěly až na tisíc eur za megawatthodinu a během pěti následujících dnů spadly na méně než polovinu této sumy, a to jen pod vlivem vágního oznámení, že EU hodlá s krizovou situací něco dělat. Nabízí se tedy otázka, proč Unie nekonala dřív.

A pokud říkáme EU, máme na mysli vedle Evropské komise především Radu EU, její členské státy, kterým od června tohoto roku předsedá česká vláda. Bylo skutečně nezbytné si dopřávat srpnovou odpočinkovou přestávku, během které se situace výrazně zdramatizovala? Je pravděpodobné, že kdyby EU vyslala silný signál na začátku srpna, nemusela by dnes čelit takové panice a byla by s reformami podstatně dál.

Zastropování cen

Co můžeme od pražského zasedání čekat? Evropská komise podle všeho předloží v pondělí vládám dokument, ve kterém se vysloví pro okamžité zastropování cen elektřiny v celé Unii. Týkat se bude ovšem jen elektřiny vyrobené obnovitelnými zdroji, jadernými a také uhelnými elektrárnami, které vyrábějí elektřinu podstatně laciněji, než je její tržní cena, určovaná elektrárnami spalujícími drahý zemní plyn.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Ani od Evropy nečekejme rychlý a bezbolestný lék na vysoké ceny energií

Takový krok by zajistil levnější proud pro spotřebitele a okamžitý pokles zisků elektrárenských společností. De facto by se tak prolomilo klíčové pravidlo, že cena elektřiny se odvozuje od momentálního nejdražšího dodavatele na trhu.

Na pražské schůzi by se tedy mělo jednat o tom, jak by mělo toto zastropování vypadat, tedy také na jaké cenové hladině by se měla takto vyrobená elektřina ustálit. To určitě nebude snadné vyjednat, protože energetický „mix“ jednotlivých členských zemí se liší, takže se různí také náklady na výrobu elektřiny. Některé země již pevné stropy mají a nemusí se jim chtít je měnit. V zásadě se však dá očekávat shoda, protože zklidnění potřebují všichni a hned.

Ministři budou mluvit nepochybně také o možnosti zastropovat ceny plynu – to by ovšem znamenalo dodatečné výdaje ze státních rozpočtů. Na přetřes přijdou rostoucí ceny emisních povolenek a také dovoz zkapalněného plynu, výstavba námořních terminálů pro jeho zpracování, stav plynové rozvodné sítě napříč kontinentem a v neposlední řadě úroveň zásob plynu pro nadcházející zimu.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

EU naléhavě potřebuje zklidnit frustraci a pocit ohrožení vyvolané zdražováním energií a z něho pramenící silnou inflací. Cestou je rychlý odklon od ruských energetických surovin, diverzifikace zdrojů, zvyšování efektivnosti využití energií a jejich úspory, investice do nízkoemisních zdrojů. To odpovídá také metám, které si členské země vytyčily v „Zelené dohodě“ pro Evropu. Je důležité, aby schůze svolaná na 9. září byla z české strany dokonale připravena. V tuto chvíli by nebyl horší signál pro veřejnost evropských zemí než bezvýsledné jednání politiků odpovědných za energetiku. V Kremlu by si mnuli ruce.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu