Karel Barták: EU se na pražských „neformálkách“ vybavila novými, ale jen slabými nástroji proti Rusku a na podporu Ukrajiny

A ty, které nebudou chtít na své území pouštět Rusy vybavené vízy udělenými v jiných zemích EU, jim v tom budou moct zabránit, pokud tím neporuší pravidla, jimiž se řídí pohyb osob uvnitř schengenského prostoru.

Čtěte také

Karel Barták: Po poklidném srpnu čeká EU i předsedající Česko šok z návratu do akce

Podle vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella toto opatření povede k podstatnému poklesu počtu víz vydávaných ruským občanům pro vstup do zemí „sedmadvacítky“. A Rusům znemožní žádat o víza v zemích, které jsou benevolentnější, aby pak mohli cestovat po celém prostoru unie. Problémem zůstává ovšem zhruba 12 milionů již udělených platných víz – ministři požádali Evropskou komisi, aby se tím zabývala a předložila návrh, jak postupovat.

Severní a východní členské státy požadovaly úplný zákaz vydávání víz ruským občanům; poukazovaly na to, že není normální, aby si Rusové užívali dovolené či jezdili za nákupy v Evropě, zatímco jejich armáda rozbíjí ukrajinská města a vraždí civilisty.

Politická nálada v unii

Druhá skupina zemí v čele s Francií a Německem naopak odmítala uplatňovat princip kolektivní viny. Myslí si, že řadoví občané, studenti, vědci by měli mít nadále možnost sem k nám cestovat, už proto, že taková zkušenost nepochybně působí na jejich smýšlení, pohled na ruskou invazi a vztah k režimu prezidenta Putina.

Čtěte také

Ondřej Houska: Na podzim může na Západě zvítězit únava z války. Co s tím?

Tato debata je přirozená, složitá a trochu trpká, protože ani jeden názor není nesprávný. Zaráží něco jiného – důraz na relativně okrajový problém víz totiž odhaluje, že se jaksi vyčerpaly možnosti očividných nebo snadno proveditelných sankcí proti Rusku jako odplata za jeho agresi proti Ukrajině. Šéfové diplomacií členských zemí nepřišli s ničím novým, osmý balík sankcí je v nedohlednu. Evropské země zůstávají zajisté jednotné ve svém protiruském postoji i v jednoznačné podpoře Ukrajině, ale uvědomují si, že možnosti citelně postihovat Putinův režim, aniž by tím více škodily samy sobě, jsou do značné míry vyčerpány.

Vojenská podpora Ukrajiny bude pokračovat v neztenčené míře, dušovali se jak ministři zahraničí, tak jejich kolegové z rezortu obrany, kteří se také sjeli do Prahy neformálně rokovat. I oni se politicky shodli na novince, kterou bude evropská „mise“ spočívající ve výcviku ukrajinských vojáků.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusko zažívá největší emigrační vlnu v 21. století

Z prohlášení jedněch i druhých nebylo úplně jasné, jak přesně by to mělo fungovat – jako nejmenší společný jmenovatel se jeví to, že EU bude koordinovat výcvikové iniciativy členských států, bude dbát na to, aby byly pokryty ukrajinské potřeby a nedocházelo k překrývání. V neposlední řadě pak bude tento výcvik aspoň částečně financován z rozpočtu Evropské unie, tedy konkrétně z jeho „mírového nástroje“, do kterého přibydou finance, řekl Borrell, aniž ovšem uvedl, odkud se vezmou.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Pražské neformálky nevstoupí do dějin jako přelomové momenty. Umožnily však změřit politickou náladu v unii v okamžiku, kdy se vlády jejích zemí v lehké panice připravují na zimu bez ruského plynu a bezradně se potýkají s rekordní inflací způsobenou zdražováním energií vyvolaným Ruskem. Z tohoto hlediska bude zajímavější sledovat blížící se neformální schůzi ministrů energetiky. Pokud by se jim podařilo domluvit nástroje k ochlazení energetického trhu, bude se diplomacie zaměřená na udržení jednotné protiruské fronty moct znovu s úlevou opřít o veřejné mínění.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu