Tereza Zavadilová: Ani od Evropy nečekejme rychlý a bezbolestný lék na vysoké ceny energií

31. srpen 2022

Letošní české předsednictví Evropské unie má před sebou událost s ambicí mít dopad na peněženky všech Evropanů. Ministr průmyslu Jozef Síkela svolal na příští pátek mimořádnou energetickou radu, která má řešit současnou krizi cen energií. Trh s energiemi přestal podle něj fungovat, Evropa proto musí oddělit ceny plynu od cen elektřiny. Ta potom bude moci zlevnit.

Že to zní jako podezřele jednoduchý recept? Také je. Situace s elektřinou a plynem je na takto přímočaré řešení bohužel moc složitá. 

Čtěte také

Evropská unie letos slaví 20 let liberalizovaného trhu s elektřinou. Tedy kvůli současné krizi úplně neslaví. Ale je dobré si jeho smysl připomenout. Do rozhodnutí o liberalizaci trhu řešil každý stát svou energetickou potřebu prostřednictvím státních monopolů, ty diktovaly cenu a lidé si nemohli vybrat dodavatele energie ani její zdroj.

Británie liberalizovala svůj trh v 90. letech, což pro spotřebitele dopadlo velmi úspěšně, snížením cen. Evropa se rozhodla k témuž, zároveň liberalizovaný trh mohl rozvíjet ekologické zdroje energie. Lidé šetřili a trh fungoval až na nějaké mouchy efektivně až dosud, kdy jej prudce zasáhla ruská agrese na Ukrajině, následné sankce a Putinova politická hra s plynem. 

Nejde o beznadějnou situaci

Čtěte také

Nyní cena elektřiny vyskočila proti loňsku na desetinásobek. Může za to mechanismus stanovování cen na energetické burze. Smyslem energetického trhu je udržet plynulé dodávky energie a zapojit do těchto dodávek co nejširší mix energetických zdrojů.

Jejich výroba je rozdílně drahá podle použitého zdroje. Nejlevnější jsou obnovitelné zdroje, protože vítr či slunce nestojí nic. Následuje jádro, uhlí a nejdražší je nyní výroba z paroplynových elektráren – je to proto, že kvůli Rusku extrémně zdražil plyn. Burzovní cena elektřiny se zjednodušeně řečeno odvíjí od nejdražšího zdroje, který dokáže v danou chvíli uspokojit poptávku, nyní tedy většinou od plynu.

To je celkem neobvyklá situace, za kterou je pár důvodů. Letos v létě byla zvýšená poptávka po elektřině, protože západ Evropy trpěl vlnou veder a francouzské jaderné elektrárny měly rozsáhlé nečekané odstávky. Takže kde by za normálních okolností poptávku uspokojila dejme tomu celkem levná kombinace větrné energie a jádra, nyní nabídka nestačí a na scénu jako záložní zdroj nastupuje drahý plyn. Podle něj se pak nastaví cena celé dodávky.

Čtěte také

To je moment, na kterém nyní vydělávají energetické firmy včetně ČEZ: energie vyrobená například z jádra se na burze prodá automaticky za cenu plynu, tedy třeba za desetinásobek výrobní ceny. Proto některé státy zavádějí či chtějí zavést daň z mimořádných zisků. 

Tento systém, takzvaný merit order neboli závěrné elektrárny, byl velmi efektivní do doby, než začaly být vinou ustřelení cen plynu velké cenové rozdíly mezi zdroji. Česko ústy ministra Síkely nyní říká – vyndejme drahý plyn ze zdrojů, z nichž se kalkuluje cena energie, a problém se vyřeší. 

Jenže: Plyn je spolehlivým a lehce disponibilním zdrojem elektřiny, který vykrývá výkyvy na trhu, a na celkové spotřebě v Evropě se podílí zhruba pětinou. Pokud by se vyřadil z výroby energie, elektřina nebude poptávce stačit a blackouty jsou celkem jisté. Navíc, po vyřazení plynu lze očekávat zvýšenou poptávku a tedy tlak na cenu ostatních zdrojů energie, kterých je navíc nyní nedostatek.

Čtěte také

Jistým řešením by bylo administrativní zastropování cen plynu určeného pro výrobu elektřiny, rozdíl v ceně by ovšem musel někdo výrobcům doplácet. K tomuto opatření na lokální úrovni mimochodem letos už přistoupilo Španělsko a rozdíl doplácí stát.

Prosadit to na evropské úrovni určitě nebude jednoduché, protože to bude drahé a každý stát má jiné preference – třeba Řecko by z cen výroby energie vyřadilo i uhlí a francouzský prezident Macron má také své myšlenky, jak očistit energetický trh od spekulací. Němci jsou zatím zdrženliví a apelují hlavně na šetření s energiemi, což evidentně není od věci. 

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka

Změnit cenotvorbu energií slíbila i šéfka Evropské komise Leyenová. Pokud lídři nelehký rébus nějak vyřeší, bude to skvělé, pokud se to stane v Praze, bude to ještě lépe. Snaha věc řešit bude i dobrým psychologickým signálem pro trh i obyvatele. Žádný zázrak ale nepřijde – už jen proto, že kritická zima je před námi a přijmout novou legislativu obvyklým kolečkem bude na dva roky. 

Pořád ale nejde o beznadějnou situaci. Burzovní cena tvoří jen půlku ceny pro spotřebitele, část má skrze daň v rukou stát a tam krizový manévrovací prostor je. Jestli někdo ale od Evropy čeká rychlý a bezbolestný lék, tak ten není. A návrat k monopolním trhům je krok o 20 let zpět.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio