Tereza Zavadilová: Ani ceny bytů nerostou do nebe

Statistika jim dává za pravdu, ceny nemovitostí se zvyšovaly celých 7 let. A dokonce i v době covidu, v letošním druhém čtvrtletí zase vzrostly, a to skoro o 8 procent.

Čtěte také

Julie Hrstková: Nemovitost, jistota na druhou?

V Česku byty a domy v uplynulých letech zdražovaly o něco vyšším tempem než v ostatních zemích. Jinak byl ale světový vývoj podobný jako u nás. Ve zmiňovaném letošním druhém čtvrtletí vzrostly ceny bytů a domů ve většině bohatších zemí světa.

Je to paradox – svět se nachází uprostřed největšího ekonomického propadu od 2. světové války, nejistota je obrovská, lidé přicházejí o práci – a do toho nemovitosti vesele zdražují. Co za tím stojí?

V prvé řadě to je takzvaná expanzivní měnová politika. Při ní centrální banky snižují úrokové sazby nebo pomáhají bankám, aby zlevnily financování firmám i domácnostem a zpřístupnily úvěry. Vlády mohou dávat přímé peněžní injekce lidem i podnikatelům, aby jim pomohly z nejhoršího a udržely ekonomiku. K těmto strategiím během covidu přistoupila většina centrálních bank i vlád.

Delší reakční doba

Nízké úrokové sazby potom znamenají, že jsou výhodné hypotéky a naopak je pro lidi nevýhodné nechat peníze ladem.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Bydlení není komodita, ale potřeba. Bez narovnání trhu se jeho dostupnost nezlepší

Popularitě nákupů domů pomáhá, podle některých analytiků, dokonce i práce z domu, protože lidé jednak trochu ušetří. Za druhé si chtějí domov, kde tráví více času, udělat co nejlepší.

Hitem jsou proto byty s pracovnami či balkony a předzahrádkami, aby lidé mohli kvalitněji trávit čas, když jsou – nebo předpokládají, že budou – zavření kvůli pandemii. Cenám nemovitostí pomáhá i politika některých států: například Británie, podobně jako Česko, (dočasně) zrušila daň z pořízení bydlení.

Zmíněná uvolněná měnová politika s sebou ovšem může nést nepříjemný dlouhodobý efekt – inflaci. Bankéři přiznávají, že lidé, co mají peníze, se bojí znehodnocení svých úspor. A plánovaný půlbilionový schodek rozpočtu tomu nepřidává. Tato obava je jedním z důvodů paradoxního růstu cen nemovitostí i jiných fyzických aktiv, například zlata, v uplynulých měsících.

Z odhadů developerů plyne, že zhruba 70 procent bytů v Česku se letos prodalo za jiným účelem než je vlastní bydlení. Lidé si do nemovitostí „parkují“ peníze, aby je ochránili. 

Čtěte také

Petr Holub: Stavební zákon. Složitý a ještě složitější

Se spekulacemi na pronájem bytu v centrech měst je ovšem kvůli covidu konec. Začíná být problém i jen sehnat nájemníka. Protože se uvolnila velká kapacita bytů provozovaných přes Airbnb. Opadá poptávka po bydlení od brigádníků či studentů, a tak příjmy z nájmů klesají. Pokud jsou ale výnosy nějakého majetku dolů, platí, že brzy je následuje i cena.

Vývoj cen nemovitostí má také delší reakční dobu. Při minulé finanční krizi bylo Česko na ekonomickém dně v roce 2009. Ovšem ceny nemovitostí se tamtéž dostaly až v roce 2013.

Množina bohatých kupců se brzy vyčerpá. A kdo si počká, ten se poklesu cen realit s vysokou pravděpodobností dočká. 

Autorka je šéfredaktorka deníku E15