Tereza Šimůnková: Nové obrázky z Holandska

21. červen 2023

Všiml si toho už Karel Čapek ve svých Obrázcích z Holandska: toho, že „holandská ulice je vlastně interiér; je to jen společná chodba sousedů, proto je tak čistá a spořádaná”. Narážel na nizozemský zvyk zřizovat v přízemí domů veliké haly se širokými okny do ulice, které prakticky nikdy nemají záclony. To se ani po devadesáti letech nezměnilo.

Z ulice je tak stále možné kdykoli nahlédnout dovnitř a zkontrolovat, co rodina večeří nebo co sleduje v televizi, funguje to ale i opačně: i když sedíte uvnitř na kanapi, jste nějakým způsobem stále součástí veřejného prostoru. „V Holandsku se nebudují domy, nýbrž ulice; domy jsou už cosi jako vnitřní zařízení,“ píše Čapek.

Čtěte také

Naklizenost a spořádanost ale konkrétně v centru Amsterdamu vzala za své. Jak taky udržovat pořádek, když vám pod okny proudí davy turistů. Možná i proto se amsterdamský magistrát odhodlal k neobvyklému kroku, rozhodně radikálnímu na zdejší hyperliberální poměry: rozhodl se ho omezit.

Amsterdam je jedno z nejnavštěvovanějších měst na světě, jen letos čeká osmnáct (!) milionů turistů, město samotné má přitom necelý milion – pro srovnání loni dorazilo do o jenom trochu větší Prahy necelých milionů šest. Třetina. Neměla jsem pocit, že by pražské ulice zely prázdnotou.

Taková početní převaha už z principu mění ráz měst, které turistický průmysl na jednu stranu živí, na druhou vymílá. „Toto není turismus, to je invaze,“ protestovalo se ostatně již před covidem v Barceloně. V případě Amsterdamu jde také o to, že část návštěvníků tvoří mladí Britové, kteří létají přes kanál si takzvaně užít.

Nelezte sem

Nizozemsko bývá chváleno pro svou toleranci jevů, které jinde patří za hranici zákona, již méně bývá zmiňována rubová stránka věci, třeba to, že obyvatelé cihlových domků podél grachtů amsterdamského centra denně řeší problémy s uřvanými, opilými a jinak intoxikovanými turisty a přidruženou kriminalitou.

Čtěte také

Také fráze, že práce v erotice je jakákoli jiná práce, zní o dost falešněji tváří v tvář lidskému zboží ve výkladních skříních, zvláště s vědomím, že legalizace v tomto případě obchod s lidmi podpořila, ne naopak.

Již před pár lety se v ulicích amsterdamského centra dokonce zformovala jakási domobrana, která pod názvem Stop de Gekte (Zastavte to šílenství) hlídkovala o víkendových nocích a snažila se usměrnit situaci. Místní mají teď i politickou podporu. Magistrát už dříve zavedl regulaci Airbnb a letos jde ještě dál.

V takzvaném De Wallen, což je čtvrť známá okny s prostitutkami a coffee shopy, je nyní zákaz kouření marihuany na veřejnosti pod stoeurovou pokutou. Močení na ulici je mimochodem za 140. Hospody a bary mají povinně nařízenou zavíračku a prostitutky musí zavřít své skličující kukaně ve tři ráno místo v šest.

Čtěte také

Regulaci zavedla amsterdamská primátorka Femke Halsemová z levicové strany GroenLinks, která stojí také za bizarní digitální kampaní s názvem Stay away, kterou můžeme směle přeložit jako Nelezte sem. Je určena mladým Britům, mužům mezi 18 a 35 lety; po zadání termínů jako třeba „rozlučka se svobodou v Amsterdamu” do vyhledávače se jim zobrazí půlminutové klipy ukazující důsledky nepatřičného chování, jako pokutování policií anebo hospitalizace.

Úroveň klipů je nevalná a mladíci je prý berou spíš jako výzvu, ale týmu Halsemové lze rozumět velice dobře; otázka je spíš, jestli se ta nejkrásnější města a místa dají ještě zachránit pro původní obyvatele, anebo už je čistě aritmeticky pozdě.

Autorka je publicistka

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.