Teolog: Změnit náboženský obřad poté, co se při něm utopilo dítě? Voda při křtu není postradatelná
V Rumunsku se při pravoslavném křtu utopilo šestitýdenní dítě. Událost vyvolala emocionální veřejnou diskusi a několik desítek tisíc lidí podepsalo petici, která volá po změně liturgických pravidel. To konzervativní část pravoslavné církve odmítá. „Pravoslaví považuje křest a celý obřadní život za následování ideálu,“ říká religionista Jan Sušer a dodává: „Ale každá náboženská tradice zná nějaké úlevy v různých kontextech, máme doložený i křest pískem v poušti a podobně.“
„Symbolika pravoslavného křtu jak u dítěte, tak u dospělého je mysterijní. Je to sestoupení do hrobu, odumření hříšného života a vyzvednutí zpět do svatého života. Ten symbol plného ponoření je proto podstatný,“ vysvětluje v debatě Vertikály Sušer, který se k pravoslavné církvi přidal až v dospělosti.
Význam neměnnosti náboženského rituálu zdůrazňuje i Pavel Hošek, teolog a kazatel Církve bratrské.
Čtěte také
„Je důležité si uvědomit, že obřady, které mají být vyjádřením a zpřítomněním duchovního dění, vesměs mívají nějaké hmatatelné nebo smysly vnímatelné prostředky. Aby obřad jako křest působil to, co má způsobit, tak ho nemůžeme úplně zbavit konkrétních nástrojů či živlů, které symbolicky zpřítomňují to, co se tam děje. Voda tam není postradatelná,“ chápe výhrady pravoslavné církve, která se brání měnit podobu obřadu kvůli zmíněné nehodě.
Připomíná ale, že vždy se hledají optimální podmínky pro obřad tak, aby nikdo nebyl zraněn. „I osvědčené tradice, které odpovídají tisícileté praxi, je potřeba změnit, protože svět se mění a protože ty osvědčené tradice už dnes nepůsobí tak blahodárně jako možná v minulosti a naopak mohou škodit,“ dodává Hošek.
Jakou roli hrají v lidském životě rituály a obřady? A nám o nich ukázala rumunská tragédie? Poslechněte si celou debatu Vertikály.
Související
-
Hřeb z Kristova kříže nalezený v Milevsku. Co znamenají relikvie v životě věřících
Hosty Vertikály jsou Daniel Peter Janáček, opat Královské kanonie premonstrátů na Strahově a Pavel Břicháček, archeolog, který několik desítek let zkoumá klášter v Milevsku
-
Tomáš Halík: Tento rok bude tvrdý. Až se usadí prach, teprve se ukážou důsledky pandemie
„Myslím, že dnešek je o střídání epoch. Zdá se mi, že vyvrcholil proces, který určoval naši civilizaci – proces globalizace,“ bilancuje profesor a kněz Tomáš Halík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
