Teď nám hrozí, že se u přijímaček na střední školy neprojeví reálné znalosti jednotlivých žáků, varuje ředitel EDUin Hřebecký

Čtěte také

Pokud bude distanční výuka trvat déle, významně to ovlivní perspektivy dětí, varuje školní inspektor Zatloukal

„Cíleně jsem volal ředitelům škol, kde jsem očekával, že využijí možnost dělat přijímačky úplně jinak. Od ředitelů, se kterými jsem mluvil, vím, že zůstanou u CERMATu. Rovnou mi řekli, že je to pro ně strašně narychlo, převis studentů mít budou, a tak je potřebují nějak selektovat,“ říká v pořadu Zaostřeno programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUIN Miroslav Hřebecký.

Většina škol se tak zřejmě rozhodne zůstat u jednotné přijímací zkoušky. Škol, které budou mít nějaký odlišný model, asi půjde napočítat na prstech jedné, maximálně dvou rukou. Hrozí tak, že u přijímacích zkoušek se neprojeví reálné znalosti jednotlivých žáků, ale zásadní roli budou hrát faktory, které děti samy nemohly ovlivnit, dodává ředitel Informačního centra EDUIN.

Jednotné testy CERMATu? 

„Problém leží v obecném principu, jak přijímačky posledních několik letech koncipujeme. Dřív to bylo tak, že si je mohl každý ředitel udělat na míru. Před nějakými čtyřmi lety se zavedly jednotné přijímací zkoušky. S tím, že se dělají na maturitní obory povinně z matematiky a češtiny, a to prostřednictvím testů CERMATu,“ vysvětluje.

Čtěte také

Ředitel gymnázia: Plagova anketa mezi studenty o změně maturity? Zbytečné, každý ví, jak dopadne

Tyto testy jsou ale po celou dobu kritizovány, a to i odbornou pedagogickou veřejností. „Testy tak letos nebudou měřit matematiku nebo češtinu, už vůbec ne nějaké obecné studijní předpoklady. Ale budou v podstatě měřit kvalitu rodinného zázemí dítěte, které nebylo rok ve škole.“

A Hřebecký pokračuje: „Distanční výuka je závislá zejména na tom, jaké podmínky dokáže rodina vytvořit. Jak dokáže dítě motivovat a podobně. Vedle toho hraje roli to, jakým způsobem škola a učitelé dokázali naskočit na kvalitní distanční výuku. Tyto dva faktory budou rozhodovat o tom, jestli se dítě na školu dostane, nebo nedostane.“

To, jestli je, nebo není studijně nadané, jestli má, nebo nemá o zvolený obor zájem, „tak to se, bohužel, projeví málo. Střední školy si tak budou vybírat děti, které se možná postupně projeví – tedy jestli tam mají, nebo nemají co dělat, nebo jestli se s výběrem školy netrefily.“

Jak se na to dívají jednotlivé školy? Dozvíte se v pořadu Zaostřeno, který připravila Lucie Korcová.