Tanzanie = Tanganika + Zanzibar
Víte, co je to svahilština? Jazyk, jehož název vznikl mezi obchodníky na ostrovech dnešní Tanzanie a sousední Keni, kde se odjakživa stýkal svět Afričanů, Arabů a postupně i Portugalců a dalších Evropanů. Svahilština do sebe nasála všechny možné vlivy...
Nyní mohou u pobřeží Tanzanie nalézt klidný přístav mezinárodní plavidla, která jsou napadána somálskými piráty, plujícími po moři od Jemenu až sem. Evropané se tu ale mohou seznamovat i s nostalgickým duchem malých plavidel, které stále převážejí suroviny z přístavu do přístavu - jako před staletími.
Mezi oblastmi této rozsáhlé země existují velké rozdíly, které je třeba připomenout. Ve vnitrozemí, mezi jezerem Tanganika a Indickým oceánem, vypadá území jako typická Afrika, kterou si stereotypně představujeme podle vzoru přírodopisných filmů, cestovních prospektů a kalendářů. Hlavně na území národního parku Serengeti, který má rozlohu 12 000 km2, žijí statisíců velkých živočichů jako jsou antilopy, žirafy, zebry, sloni nebo lvi. Právě zde žijí potomci bantuských kmenů, které zemi v současnosti dominují politicky i hospodářsky.
Roku 1891 nad územím získala správu německá říše, která se však stačila do historie zapsat jen stavbou velké železnice, okolo které bylo při práci sežráno lvy nejvíce lidí a dělníků.
Další, více než zajímavou národnostní skupinou jsou Masajové, kteří žijí na severu poblíž nejvyššího vrcholu Afriky Kilimandžára. Právě do nich se po 2. světové válce zamilovala německá (a Hitlerova) filmařka Leni Riefenstahlová, která vytvořila několik velkých fotografických knih o jejich nespoutaném životě. Díky ní si také představujeme Masaje jako ušlechtilé a tvrdohlavé pastevce velkých stád s vysokými postavami a nezdolností v tom, do jaké míry si beze změn udržují vlastní způsob života a specifickou kulturu. O tom minulý rok vyprávěl i filmový blockbuster Bílá Masajka. Z cestovatelských příběhů nejlépe známe Svahilce, což je skupina obyvatel arabsko-černošského původu žijící na pobřeží okolo největšího města a přístavu Dar-es-Salaamu, které už není hlavním městem. Právě jejich obchodní (dnes úřední) jazyk svahilština spojoval celé pobřeží a spolu s pidžinem stačil ke kontaktu s nimi i Britům. Svahilci se samozřejmě vyskytují i na Zanzibaru, ostrově plném koření, oříšků kešu a ovoce. Ten byl významným obchodním a námořním střediskem pro Velkou Británii podobně jako sousední Pemba, i proto zde žijí Indové a Pársové.
Moderní Tanzanie tak v sobě spojuje všechny tři základní kulturní vlivy, které od roku 1961 fungují už v nově ustaveném, nezávislém státu. Země se ale stala federativní prezidentskou republikou s hlavním městem Dodoma, kde tolik typicky pro Afriku začala vláda vlastní obyvatele svými mocenskými nápady utlačovat. Přesto se v prvních svobodných volbách roku 1995 mezi voliči znovu prosadila socialistická Revoluční strana dřívějšího prezidenta Julia Nyerere, která ale volby mohla zmanipulovat. Země tedy spíš jen čeká na možné zbohatnutí, která jí však rozhodně nezajistí pirátská somálské plavidla, ale spíš mezinárodní plavidla a letadla, které sem budou dovážet nejen turisty, ale i zájemce o hospodářské bohatství země. Mezi ně dnes patří hlavně obchodně a průmyslově zdatní Číňané.
Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.





