Výprava na Antarktidu a do Namibie (4. část): Křováci, Himbové a další domorodci

12. květen 2015
Sedmý světadíl

V Namibii samozřejmě nežijí jen zvířata v krásných rezervacích, ale taky lidé evropského a domorodého původu, kteří většinou obývají severní oblasti země, kde se rozkládá úrodnější půda a je tu bohatší vegetace. K těm nejzajímavějším z původních obyvatel patří Křováci a Himbové.

Křováci patří k lidem menšího vzrůstu, kteří se nadále oddávají životu lovců a sběračů. Tento domorodý a prostý způsob přístupu k zisku obživy jim podle všeho plně vyhovuje. Křováci žijí v původních kmenech, kde jsou na sebe navázáni společnými činnostmi. Oproti nám mají smysl pro klid a pohodu, hrají si často s dětmi a dokonce mají více volného času pro zábavu. Jejich pohodlné domky mají vynalézavé stříšky, aby bylo možné využít vodu, které je zde nedostatek. Zvířecí kůže Křováci často zpracovávají nejen na oblečení, ale i pro přikrývky a všemožné úpravy domova. Obdivuhodné jsou nejen jejich šperky ze pštrosích vajíček, které mimochodem díky své silici odhánějí všudypřítomný hmyz, ale i zručně vyráběné šípy na zvěř.

K těm nejzajímavějším z původních obyvatel Namibie patří Křováci a Himbové

Naopak Himbové a Dembové se potýkají s horšími životními podmínkami, pravděpodobně i kvůli svému statutu utečenců, kteří se do Namibie vydali ze sousední Angoly, kde se dlouho vedla občanská válka. Drsnější podmínky života pastevců koz je vedou k očekávání "dárků" od turistů, ale při zájmu o ně se podobně jako Křováci začnou otevírat. Některé jejich původní zvyky by se moderním dívkám pravděpodobně příliš nelíbily. Ženy se zde po celý život vůbec nemyjí, místo toho se ovšem potírají směsí hlíny s máslem, díky které špína opadne. Pro Karla Wolfa i Janu Vozábovou patřilo setkání s původními obyvateli k těm nejinspirativnějším okamžikům jejich cesty po Namibii.

Celý seriál "Výprava na Antarktidu a do Namibie" najdete zde.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.