Tajemství žravých hvězdic
Vědcům se podařilo identifikovat molekuly, díky kterým může mořská hvězdice vysouvat a zase zasouvat svůj žaludek skrze ústa. Tento objev může být důležitý i pro ochranu korálových útesů.
Mořští ostnokožci hvězdice (Asteroidea) mají ústa na spodní části tělního terče, ze kterého vystupuje pětice ramen. Jejich způsob příjmu potravy je jeden z nejbizarnějších, jaké ve zvířecí říši vůbec existují. Hvězdice jsou aktivní dravci, kteří se živí jinými ostnokožci, měkkýši, mořskými houbami a korály. Nebohou kořist obklopí žaludkem, který vychlípí ven z těla ústy, a pomocí enzymů natráví měkké části jejího těla. Vzniklou „polévku“ pak hvězdice nasaje do těla, kde se o její další zpracování postará desítka trávicích žláz.
Britští vědci již dříve zjistili, že na uvolnění a vychlípení žaludku se podílí peptid jménem SALMamid, který přenáší signál mezi nervovými buňkami. Nyní objevili další důležitou součást celého mechanismu – molekulu, která vyvolá kontrakci vychlípeného žaludku a jeho zatažení zpět do těla. Tou je rovněž peptid s názvem NGFFYamid,. Bez něj hvězdice nemůže žaludek zatáhnout, což ji činí nejen hladovou, ale také zranitelnější vůči některým predátorům.
Objev peptidu by tak mohl mít velký význam ve snaze o kontrolu hvězdic, které se na některých místech světa periodicky přemnožují a svou žravostí ohrožují jak ekonomicky důležité populace měkkýšů, tak celé ekosystémy. Typický příkladem je Velký bariérový útes a další pacifické korálové útesy, kde hvězdice decimují populace korálů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
