Tabu prolomeno. Německou CDU štěpí spor o to, jak se postavit k AfD

Annegret Krampová-Karrenbauerová z CDU

Nešťastná volba zemského premiéra Thomase Kemmericha (FDP) v Durynsku odstartovala ideologickou válku o budoucnost Německa. Ve svém redakčním komentáři to píše deník Irish Times s tím, že za normálních okolností by volby v této maličké východní spolkové zemi prošly bez povšimnutí.

Došlo ale k prolomení ideologického tabu, když mainstreamového politika vynesla do premiérského křesla podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Následný názorový rozkol v křesťanské demokracii CDU, hlavní síle celoněmeckého kabinetu v Berlíně, je natolik silný, že by mohl Německo zbavit vedoucí role mezi zeměmi sedmadvacítky, myslí si irský list.

Celkovému dojmu z durynského dění podle něj rozhodně nepomohlo, že právě v Durynsku ve 30. letech v posledních dnech Výmarské republiky slavili nacisté své první vítězství. K moci je navíc vynesla podpora konzervativců.

Kvůli současnému dění už oznámila rezignaci šéfka CDU. Designovaná nástupkyně Angely Merkelové Annegret Krampová-Karrenbauerová tak učinila po pouhých 14 měsících ve funkci, během nichž přihlížela několika volebním debaklům.

Coby politička nevalné autority navíc nedokázala smířit znesvářené frakce ve své straně. Postavení předsedkyně, přezdívané AKK, postupně sláblo. Nyní vzal sen o poklidném a civilizovaném předání kancléřského postu definitivně za své.

Žádný důvod k úsměvům

Evropští lídři podle irských Timesů konce Krampové-Karrenbauerové litovat nebudou. Zároveň ale nemají žádný důvod k úsměvům. Vždyť CDU fatálně rozdělil široce platný spor o to, jak odpovědět na hrozbu z pravého okraje politického spektra.

Německo navíc v červenci převezme předsednictví v Evropské unii, a bude mít za úkol provést blok citlivými debatami o unijním rozpočtu a o migrační dohodě. Nalézt konsenzus by bylo těžké, i kdyby byl Berlín ve formě. S oslabenou kancléřkou a rozkolem v CDU to ale bude mnohonásobně obtížnější.

Má snad CDU napodobit rakouské konzervativce a posunout se dále doprava, aby vzala Alternativě pro Německo voliče? Anebo má držet centristickou pozici Angely Merkelové a vypořádat se rázně s rebely, kterým spolupráce s AfD nevadila?

Odpověď na tuto debatu rozhodne o budoucnosti Německa. Čím déle však bude spor trvat, tím nebezpečnější bude mocenské vakuum v samém srdci Evropské unie, uzavírají svou analýzu Irish Times.

Skončí velká koalice?

Rakouský deník Der Standard podotýká, že plány Angely Merkelové na letošek nebyly malé – unijním předsednictvím chtěla zakončit svou oslnivou éru v kancléřství, a v roce 2021 zamýšlela pokojně předat moc své nástupkyni. Tato vidina ale padla doslova přes noc. AKK politicky zbankrotovala a Merkelová ztratila kontrolu nad budoucím vývojem.

Ať už dopadnou stranické spory v Berlíně jakkoli – nejpravděpodobnější je nyní rychlá volba nového vůdce CDU, Armina Lascheta nebo Friedricha Merze – v očích Evropské unie je z Merkelové symbol minulosti, nikoli nadějné budoucnosti. Proto se dozvuky berlínské krize projeví v celé Evropě, myslí si Der Standard.

Také řecký list Efimerida ton Syntakton se obává, že by Evropu mohla zasáhnout nová krize. Nové vedení německé sociální demokracie (SPD) je silně levicové a ještě před durynskou epizodou bylo jasné, že nebude bojovat za záchranu velké koalice za každou cenu. Nejpravděpodobnější tudíž je, že vláda Angely Merkelové skončí v září 2021.

Pokud by následné volby destabilizovaly politické poměry v Německu, posílilo by to krajně pravicový populismus také ve Francii a Itálii. Deset let poté, co krize eurozóny politicky a sociálně destabilizovala jižní země Evropské unie, je tak nyní zřejmě na řadě Německo, dodává deník Efimerida ton Syntakton.

Spustit audio

Související