Německé úřady prověřují AfD. Panuje v ní nostalgie po nacistickém režimu, tvrdí Winkelmannová

24. leden 2019

Německá civilní kontrarozvědka zkoumá, jestli se členové Alternativy pro Německo (AfD) nepřiklánějí k neonacismu. Interní zpráva Spolkového úřadu na ochranu ústavy zmiňuje například i výrok člena berlínské AfD Bernda Pachala z roku 2016, který označil politiku zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v protektorátu za „chytrou“.

Poslanec AfD Petr Bystroň ale odmítá, že by dotyčný Heydricha adoroval: „On napsal: ‚Češi byli v roce 1939 obsazeni, z čehož opravdu nebyli nadšeni. Po několika letech se ale v protektorátu vedlo poměrně lépe a situace se zlepšila. To byla chytrá politika Heydricha,‘“ cituje Bystroň s tím, že sám s názorem nesouhlasí a jde prý o řadového člena strany.

Připomíná také, že sama AfD podobné výroky přísně kontroluje. Došlo například k rozpuštění mládežnické organizace strany v Dolním Sasku, která byla podle Bystroně oprávněně sledována Spolkovým úřadem na ochranu ústavy.

Jsem silný antikomunista. Přesto je možné říct, že za komunistů bylo něco dobré, třeba rodinná politika v 70. letech. Když toto řeknete o nacistech v Německu, tak přijdete o místo.
Petr Bystroň

Bývalý bavorský předseda strany ale upozorňuje na to, že úřad je pod velkým politickým tlakem, aby zahájil sledování AfD. „Bývalý šéf Hans-Georg Maaßen to několikrát odmítl, a proto byl odejit. Teď nastala kuriózní situace, kdy úřad řekl, že nás bude ještě kontrolovat, jestli nás může sledovat. A ve veřejnosti nastal dojem, že už jsme sledováni,“ upřesňuje.

Němci s jiným názorem než Merkelová byli označeni za populisty. V Chemnitzu to jen vybublalo, tvrdí expert

Protesty v saském městě Chemnitz

V Saské Kamenici, tedy v německém Chemnitzu, snad mají proběhnout další demonstrace. Začaly koncem srpna s vraždou místního obyvatele. Podezřelí jsou cizinci. 

Úřad je prý zneužíván k diskreditaci politické konkurence, sám Bystroň byl v minulosti sledován bavorskou odnoží úřadu kvůli sympatizujícím výrokům o Identitárním hnutí. Soud prý ale rozhodl, že jeho sledování i domovní prohlídka byly nezákonné.

„Naše strana by si úplně vystačila, kdybychom diskutovali problémy dneška. Na tom ta strana vznikla, na kritice eura a Evropské unie. Toto jsou marginálie, které se týkají historie,“ dodává zakládající člen AfD.

Nahnědlá mentalita

„To bohužel v nitru vaší strany nejsou marginálie. V těch dokumentech je asi 500 stran výroků, které pronášejí členové AfD mimo parlamentní půdu. Velice silně to rezonuje s nacistickou ideologií a slovníkem. Jsou tam citáty, že Poláci vyprovokovali 2. světovou válku. Spousta těch věcí se týká německých dějin a nostalgie po nacistickém režimu,“ reaguje bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová.

Nelze tvrdit, že komunisté měli dobrou rodinnou politiku. Nemůžeme říkat, že Reinhard Heydrich byl v něčem dobrý – stál na špatné straně dějin stejně jako Hitler, Stalin, Lenin nebo Klement Gottwald.
Neela Winkelmannová

V Bavorsku se prý setkala s lidmi, kteří sympatizují s nacistickým režimem: „Veřejně velebili Adolfa Hitlera, že z ulic stáhl bezdomovce, nebyla nezaměstnanost a postavil dálnice. To je taková bavorská nahnědlá mentalita, v těch obcích přežívá spousta lidí symptatizujících s nacistickým režimem,“ popisuje svou zkušenost.

Nostalgie po minulosti nás okrádá o budoucnost, píší Financial Times k návratu nacionalismu

Příznivci brexitu

Nad vlivem stesku po minulosti na politiku se zamýšlí komentátor britského deníku Financial Times Philip Stephens. Voliči ve Francii, Spojených státech a Velké Británii podle něj hledají útěchu ve starých jistotách, které si ale příliš idealizují.

Winkelmannová připomíná i výrok předsedy AfD Alexandra Gaulanda o tom, že nacistické zločiny byly „jen ptačím trusem na jinak velkolepé tisícileté historii Německa“. „To je šéf vaší strany, ne nějaký chudák někde v Berlíně. Takové výroky se objevují pravidelně,“ upozorňuje.

„Německo dělá velmi dobrou práci, když sleduje extremisty nalevo i napravo. Po zkušenostech s dvojí totalitou vyvinuli koncept demokracie schopné se bránit. (...) Nic lepšího než demokracii nemáme a bez ní jsme opravdu ztraceni,“ uzavírá.

autoři: Veronika Sedláčková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.