Svobodní chtějí z Rakouska udělat pevnost. Hlasy loví i mezi imigranty, popisuje reportér Lindner
Rakouští Svobodní (FPÖ) očekávají, že v nedělních parlamentních volbách zopakují svůj úspěch z voleb do Evropského parlamentu. Čím se jim daří oslovit téměř třetinu voličů? „Jedním faktorem je migrace, kterou za nejpalčivější problém považuje 40 procent voličů, druhým je značná nejistota z budoucnosti a velký pesimismus. A třetí faktor je technologický, Svobodní jsou dlouhodobě mimořádně silní na sociálních sítích,“ vypočítává reportér týdeníku Respekt Tomáš Lindner.
FPÖ v kampani pracuje s vizí země coby pevnosti. Jejich lídr Herbert Kickl si za vzor bere maďarského premiéra Viktora Orbána, kterému se mělo podařit snížit množství žádostí o azyl na minimum. A podobnou cestou by prý mělo jít i Rakousko.
Čtěte také
Lindner připomíná, že před pár lety Svobodní navrhovali omezení sociálních dávek pro rodiny gastarbeiterů ze zemí Evropské unie. Nyní jim jde hlavně o mimoevropskou migraci. A dokonce se snaží některé imigrantské skupiny oslovit a dostat na svou stranu.
„V minulosti cílili Svobodní třeba na komunitu Srbů, kteří přišli v 90. letech a mají už i rakouské občanství. Získávali si je tím, že vyostřovali rétoriku vůči Albáncům. A v současnosti se v tom pokračuje. Ve Vídni jsem teď dělal reportáž a hodně lidí mi říkalo, že i mnozí Turci budou Svobodné volit, protože nově přicházející Syřany nebo Afghánce považují za konkurenty,“ popisuje novinář.
Někteří špatně integrovaní přistěhovalci by také podle myšlenek Svobodných mohli dokonce o občanství přijít a museli by se vrátit do své původní vlasti. Jak by toho chtěli dosáhnout, prý ale strana nekonkretizuje.
Radikálové u moci?
Politika a rétorika FPÖ se v řadě ohledů podobá německé AfD. Obě strany se populisticky vymezují vůči údajnému mocenskému kartelu, který stojí proti zájmům lidu. A lídr strany Herbert Kickl sám sebe v kampani nazývá lidovým kancléřem, což je pojem, který využívala nacistická propaganda.
Čtěte také
„To je to, co spojuje AfD a FPÖ, tedy provokativní překračování určitých tabu. V momentě, kdy za to Kickla začnou média kritizovat, udělá ze sebe oběť a tvrdí, že je to přeci normální termín, který třeba v 50. letech využívali i sociální demokraté,“ přibližuje Lindner.
Svobodní jsou sice favority voleb, neznamená to ale, že by ostatní strany zažívaly propad. Druzí jsou v průzkumech lidovci s 25 procenty a není vyloučeno, že preferencemi zamíchají nedávné povodně, při nichž se kancléř Karl Nehammer prezentoval jako silný krizový manažer.
Řadě voličů ovšem vadí, že ostatní strany například téma migrace dostatečně neakcentovaly. A i když se o to třeba lidovci snažili, dávají nakonec voliči přednost Svobodným, kteří zpřísnění migrační politiky prosazují dlouhodobě.
„Vládní spolupráci se Svobodnými ostatní odmítají, ale hodně pozorovatelů si klade otázku, co by se stalo, kdyby volby těsně vyhráli lidovci. Zda by neobnovili koaliční spolupráci z časů kancléře Sebastiana Kurze,“ dodává reportér.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Robert Schuster: Rakouští Svobodní aneb Potenciální vítěz, se kterým do vlády nikdo nepočítá
V sousedním Rakousku se bude koncem září volit nový parlament. Kvůli volbám se tam pomalu začínají připravovat na scénář, že by pravděpodobný vítěz mohl zůstat mimo vládu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
