Proč jsou Rakušané naštvaní? Mnoho z nich ztratilo víru v liberální demokracii, píše novinář Paul Lendvai v knize Rakousko za maskou
O Rakousku se u nás moc nemluví, a přitom je to země, kde se toho v posledních letech děje opravdu hodně. Přestože Vídeň pravidelně vyhrává ankety o město, v němž se žije vůbec nejlépe na světě – a taky zbytku země se rozhodně nevede zle –, panuje v Rakousku stále větší naštvání. A podle všeho se hodně odrazí i v parlamentních volbách, které budou už letos.
Proč tomu tak je a jak vlastně vypadala cesta, po které Rakušané do dnešního stavu kráčeli? O tom je kniha Paula Lendvaie, která zatím vyšla jen anglicky a v českém překladu se jmenuje Rakousko za maskou – je o rakouské politice od roku 1945.
Ztráta víry v liberální demokracii
„Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že mnoho občanů ztratilo víru, že je koaliční vláda lidovců a zelených schopna čelit důsledkům inflace, klimatické krize, energetické krize a sociálnímu napětí. Více zlověstné je ale to, že mnoho občanů ztratilo víru v liberální demokracii,“ konstatuje Lendvai.
Především pomocí portrétů jednotlivých klíčových politiků a hlavních politických stran přibližuje autor rakouský politický vývoj po druhé světové válce. Ten nakonec vyústil v kancléřství Sebastiana Kurze, který se stal mladičkou hvězdou nejen rakouské, ale evropské, ba světové politiky.
Čtěte také
Ale Kurzův nedávný politický pád vyvolaný podezřením z korupce, výrazně prohloubil zmíněnou nespokojenost Rakušanů s politikou a s liberální demokracií vůbec. Dramaticky se to může projevit už letos v parlamentních volbách, jejichž favoritem je krajně pravicová Svobodná strana Rakouska.
Lendvai ale upozorňuje, že musíme vidět to podstatné, tedy fenomenální úspěchy tak zvané druhé rakouské republiky od konce druhé světové války.
„Přes všechny odpudivé skutečnosti, které vyplynuly na povrch, nevidím důvod zpochybňovat to, čeho druhá republika dosáhla. Když ji srovnáme s neúspěšnou první republikou a s tím, jak se po druhé světové válce vyvíjela střední a východní Evropa, tak ji jak díky ekonomickému úspěchu, tak sociálnímu smíru můžeme považovat za šťastnou epochu.“
Nad politickým vývojem i vyhlídkami našich rakouských sousedů se můžete zamyslet společně s Ondřejem Houskou, autorem dalšího dílu pořadu Ex libris o knize Paula Lendvaie Rakousko za maskou.
Související
-
Robert Schuster: V blízkovýchodním konfliktu přešlo Rakousko z jedné strany na druhou
Mezi státy, které se před časem na půdě OSN postavily proti rezoluci týkající se aktuální války Izraele proti radikálnímu islamistickému hnutí Hamás, bylo také Rakousko.
-
Dochází v zahraniční politice ke zmrtvýchvstání Rakousko-Uherska? ptá se Politico
Ať už jde o téma Ukrajiny, Ruska, nebo o konflikt Izraele s Hamásem, v evropských kuloárech panuje dojem, že dochází ke vzkříšení Rakousko-Uherského dualismu.
-
Proč se Rakousku nedaří odpojit od ruského plynu? „Desetiletí špatné politiky,“ tvrdí ministryně
Na rozdíl od většiny zemí Evropské unie Rakousko stále nakupuje od Ruska téměř stejné množství zemního plynu jako před válkou na Ukrajině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
