Svět začíná bojovat o vodu – a už nejde jen o Afriku

24. září 2023

Indus, Ganga, Brahmaputra, Iravádí nebo Mekong. Na vodách z těchto velkých řek závisí živobytí stovek milionů lidí v jižní a jihovýchodní Asii. A ještě jedno mají společné: všechny pramení na Tibetské náhorní plošině a Čína toho stále víc využívá. K výrobě elektřiny, ale také k vyvíjení tlaku na okolní země.

Pokrývá 70 procent povrchu naší planety – v podobě řek, jezer a moří. Naprostá většina z nás by bez ní nepřežila ani týden.

Čtěte také

Přitom podle posledních výzkumů k nezávadné, pitné vodě nemají přístup až dvě miliardy lidí.

Podle politických geografů se rychle blíží doba, kdy země, která je prameništěm velkých a dlouhých řek, bude bohatší než soused, který má sice obrovská ropná pole, ale žádné zdroje vody.

„Nevracej se ke starým napajedlům jenom pro vodu, čekají tam na tebe přátelé a sny,“ přesně to říká jedno africké přísloví.

Čtěte také

Přestože celá desetiletí svět prorokuje Africe nedostatek vody a katastrofické vodní scénáře, ve skutečnosti s touhle sloučeninou vodíku a kyslíku bude mít trable mnohem bohatší část světa – Evropa a Asie.

A třebaže africké přísloví mluví o přátelích u napajedel, mezi jednotlivými zeměmi kvůli vodě ve skutečnosti začínají doutnat konflikty.

Začne se o vodu bojovat? A stanou se chudé, ale vodnaté země hybateli světové politiky? Odpovědi hledá pořad Za obzorem Davida Jakše.

autor: David Jakš
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    E-shop Českého rozhlasu

    Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

    Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

    jak_klara_obratila_na web.jpg

    Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

    Koupit

    Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.