Svět začíná bojovat o vodu – a už nejde jen o Afriku
Indus, Ganga, Brahmaputra, Iravádí nebo Mekong. Na vodách z těchto velkých řek závisí živobytí stovek milionů lidí v jižní a jihovýchodní Asii. A ještě jedno mají společné: všechny pramení na Tibetské náhorní plošině a Čína toho stále víc využívá. K výrobě elektřiny, ale také k vyvíjení tlaku na okolní země.
Pokrývá 70 procent povrchu naší planety – v podobě řek, jezer a moří. Naprostá většina z nás by bez ní nepřežila ani týden.
Čtěte také
Přitom podle posledních výzkumů k nezávadné, pitné vodě nemají přístup až dvě miliardy lidí.
Podle politických geografů se rychle blíží doba, kdy země, která je prameništěm velkých a dlouhých řek, bude bohatší než soused, který má sice obrovská ropná pole, ale žádné zdroje vody.
„Nevracej se ke starým napajedlům jenom pro vodu, čekají tam na tebe přátelé a sny,“ přesně to říká jedno africké přísloví.
Čtěte také
Přestože celá desetiletí svět prorokuje Africe nedostatek vody a katastrofické vodní scénáře, ve skutečnosti s touhle sloučeninou vodíku a kyslíku bude mít trable mnohem bohatší část světa – Evropa a Asie.
A třebaže africké přísloví mluví o přátelích u napajedel, mezi jednotlivými zeměmi kvůli vodě ve skutečnosti začínají doutnat konflikty.
Začne se o vodu bojovat? A stanou se chudé, ale vodnaté země hybateli světové politiky? Odpovědi hledá pořad Za obzorem Davida Jakše.
Související
-
Kuba prochází další z mnoha ekonomických krizí
U moci jsou přitom stále komunisté, a to už od roku 1959. O životnosti castrismu natáčel Eduard Freisler.
-
Kráva v nové politice Indie
Neznámí pachatelé unesli nedaleko hranic indických států Rádžasthán a Harijána dva mladé muže, jejich ostatky se pak našly ve spáleném autě jednoho z nich.
-
Chudý Laos si nechal Číňany postavit supermoderní železnici – a stal se nejzadluženější zemí světa
Hlavně malé slabé státy uvízly v síti gigantických dluhů, které na ně pečlivě upletla Čína. Hrozí Laosu státní bankrot?
