Svět začíná bojovat o vodu – a už nejde jen o Afriku
Indus, Ganga, Brahmaputra, Iravádí nebo Mekong. Na vodách z těchto velkých řek závisí živobytí stovek milionů lidí v jižní a jihovýchodní Asii. A ještě jedno mají společné: všechny pramení na Tibetské náhorní plošině a Čína toho stále víc využívá. K výrobě elektřiny, ale také k vyvíjení tlaku na okolní země.
Pokrývá 70 procent povrchu naší planety – v podobě řek, jezer a moří. Naprostá většina z nás by bez ní nepřežila ani týden.
Čtěte také
Přitom podle posledních výzkumů k nezávadné, pitné vodě nemají přístup až dvě miliardy lidí.
Podle politických geografů se rychle blíží doba, kdy země, která je prameništěm velkých a dlouhých řek, bude bohatší než soused, který má sice obrovská ropná pole, ale žádné zdroje vody.
„Nevracej se ke starým napajedlům jenom pro vodu, čekají tam na tebe přátelé a sny,“ přesně to říká jedno africké přísloví.
Čtěte také
Přestože celá desetiletí svět prorokuje Africe nedostatek vody a katastrofické vodní scénáře, ve skutečnosti s touhle sloučeninou vodíku a kyslíku bude mít trable mnohem bohatší část světa – Evropa a Asie.
A třebaže africké přísloví mluví o přátelích u napajedel, mezi jednotlivými zeměmi kvůli vodě ve skutečnosti začínají doutnat konflikty.
Začne se o vodu bojovat? A stanou se chudé, ale vodnaté země hybateli světové politiky? Odpovědi hledá pořad Za obzorem Davida Jakše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
