Ivan Binar: Voda, voda, samá voda…
Skulinami mezi kmenem jírovce maďala a šprušlemi zábradlí bylo z lavičky pro důchodce vidět kus řeky plynoucí s větrem v zádech kupodivu proti proudu. Chmýří topolů poletovalo vzduchem a snášelo se na hladkou hladinu. Hyzdilo ji, anebo zdobilo?
Čtěte také
Na břehu po odkvetlých pampeliškách rozkvetly jetely, rozrazil rezekvítek, kakost krvavý, kopřivy, trávy a hned u hladiny žluté kosatce. Vyklubaly se vážky černořitné, divoké včely kroužily kolem svého příbytku v dutině lípy u mostu, mezi travinami povíval vzduchem vzácný otakárek ovocný, vzácnější než jeho fenyklový bratránek. Vlčí máky rudě poštěkávaly jako na poplach: Bude noc! Bude noc! A v noci… Raději nevědět!
Zasmušilé chodce nezaujal jírovec, otakárek ani kosatce; než by plni nadšení hleděli na tu krásu vůkol, četli si ve vychytralých telefonech znepokojivé zprávy o stavu světa a jeho okolí, aniž by je to znepokojovalo – a znepokojovat by mělo. Uvyklí neblahým zprávám hned zapomenou, co si zrovna přečetli, aniž by to v nich stopu stopičku zanechalo. Vždyť se k tomu ještě mohou vrátit. Jenže se nevracejí.
Člověk není pánem světa
Čtěte také
Informace! Informace! Informace přebíjejí jedna druhou. Informace jsou směnitelnou hodnotou. Člověk je přeinformován a přitom ví leda bzum. Nechce vědět to nejdůležitější: že není pánem světa, nýbrž jeho součástí. A že si nemůže dělat, co chce. Že naše planeta je živý organismus složený z dílců a dílečků, které k sobě pasujou, že je celkem držícím pohromadě, živou bytostí. A když se cosi pokazí, když něco vypadne, je to pohroma pro celý organismus.
6. června ruská 205. motostřelecká brigáda vyhodila do povětří Kachovskou přehradu na Ukrajině. Před pár lety jsme si tady užili záplav přirozených, způsobených přemírou deště. Dobře si pamatujeme, jaké škody nadělala tisíciletá povodeň, co prováděly rozvodněné řeky – Vltava, Labe, Ohře a Dyje, snad si tedy umíme představit, jakou katastrofu způsobilo zničení hráze ukrajinské přehrady.
Řeka si pamatuje, kudy tekla, než ji spoutali a své původní koryto si Dněpr snadno najde. Snad si umíme představit, že dobrou paměť má i celá planeta. A my nevíme, jak se zachová, až bude mít našeho člověčího kutění plné zuby. – Ačkoli, představit bychom si to, do jisté míry, mohli.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
