Švédsko čelí třetí vlně koronaviru. Model volnějších opatření se příliš neosvědčil, píše Deutschlandfunk

Ze statistik vyplývá, že od podzimu, kdy Švédsko zasáhla druhá vlna koronaviru, se počet zemřelých na covid-19 v této zemi oproti loňskému jaru zvýšil. A to i přes to, že vláda v prosinci změnila relativně laxní kurz a restrikce zpřísnila.

Čtěte také

Jan Fingerland: Švédsko prožívá koronavirovou kocovinu

„V současnosti už se ale nacházíme ve třetí vlně epidemie a situace je vážná. Máme vysoký počet nově nakažených. Přibývá lidí, kteří potřebují hospitalizaci nebo dokonce lůžko na jednotkách intenzivní péče,“ říká profesorka epidemiologie Tove Fallová z Uppsalské univerzity.

Právě oblast Uppsaly ve středním Švédsku zasáhla v dubnu třetí vlna s velkou silou, což podle některých médií dovedlo místní oddělení intenzivní péče až na hranu kapacit.

Od začátku pandemie ve Švédsku zemřelo na covid-19 asi 14 tisíc lidí. Ve srovnání s Německem je to v přepočtu na obyvatele o téměř 34 procent více. Podle stanice Deutschlandfunk z toho vyplývá, že švédská cesta v boji s koronavirem zase tak úspěšná nebyla. Nákaza se navíc podobně jako na jaře loňského roku šíří především mezi starší a zranitelnou částí obyvatelstva v domovech pro seniory a s pečovatelskou službou.

Tegnell: Nebyli jsme na tom o tolik lépe

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell nedávno připustil, že tomuto vývoji nezabránila ani tvrdší opatření zavedená v prosinci. „Švédsko na tom nebylo o tolik lépe, jak jsme doufali a zamýšleli. Obtížnější je především udržet šíření viru mimo domovy pro seniory,“ přiznal Tegnell na jedné z pravidelných tiskových konferencí.

Čtěte také

Strategie švédské vlády v boji s pandemií? Jeden úřad, neměnná opatření a zodpovědný přístup občanů

Je tedy jasné, že nevyšla strategie vlády zaměřit se primárně na ochranu nejzranitelnějších skupin v populaci. Epidemioložka Fallová navíc upozorňuje na to, že podle analýzy jedné švédské rozhlasové stanice vysílaly zdravotnické úřady při zhoršování situace loni na podzim obyvatelstvu nejasné signály.

„Když na konci září rostla incidence nových případů týdně o 35 procent, veřejnosti tato zpráva nebyla podána s dostatečným důrazem. U nemoci, kde boj proti jejímu šíření vyžaduje dodržovat jistá opatření, je ale velice důležité, aby lidé při zhoršování situace dostali varování,“ vysvětluje Tove Fallová.

Co rozhodla vláda a co experti?

Švédská vláda od začátku pandemie svůj postup založila hlavně na přístupu, kdy lidé budou opatření dodržovat dobrovolně. V podstatě tak nevydávala závazná opatření. Tato strategie z pohledu mnoha Švédů alespoň pro určitý čas fungovala relativně dobře, neboť většina obyvatel si doporučení vzala k srdci a omezila své kontakty.

Čtěte také

Německo zavedlo výhody pro očkované a vyléčené z covidu. Jenže Němcům se to nelíbí

Expertka Fallová by si nicméně přála, aby stát věnoval více pozornosti radám odborníkům.

„Vláda samozřejmě při rozhodování zvažuje různé protichůdné zájmy. Osobně si ale myslím, že coby vědci a akademikové jsme do procesu nebyli zapojeni dostatečně. Navíc podle mého názoru nebylo dostatečně transparentně řečeno, která rozhodnutí učinila vláda samotná a která vzešla od jejích zdravotnických expertů,“ myslí si epidemioložka.

Lehká uzávěra

Takzvaná lehká uzávěra ve srovnání s jinými zeměmi příliš nepomohla ani švédskému hospodářství. A podle některých odborníků platí i to, že v případě tvrdých restrikcí by bylo zachráněno mnoho lidských životů. K tomuto závěru došla zpráva ekonomů z Tübingenské univerzity, kterou nedávno zveřejnil odborný magazín PLOS One.

„Podle naší studie by v případě devítitýdenní tvrdé uzávěry ve Švédsku zemřelo o 38 procent méně lidí a 75 procent méně by se jich nakazilo,“ říká ekonom Gernot Müller.

Čtěte také

Austrálie vyhrává boj s covidem-19. Pomohlo trasování a krátké, ale přísné uzávěry

Naopak v ekonomické oblasti by se zřejmě příliš nezměnilo. Ve srovnatelných zemích, které zavedly přísná opatření, se výkon ekonomiky loni ve druhém čtvrtletí smrsknul o deset procent. Ve Švédsku to byl devítiprocentní pokles.

„Překvapil nás tak malý rozdíl mezi Švédskem a zeměmi, které uzávěru zavedly. Plyne z toho poznání, že hospodářské náklady tvrdých restrikcí nebyly tak vysoké,“ vysvětluje Müller.

Nabízí se samozřejmě otázka, proč švédské hospodářství oslabilo skoro stejně jako státy, které proti pandemii postupovaly důrazněji. Jedno vysvětlení poskytuje už zmíněná studie, podle které Švédové své životy omezili skutečně dobrovolně.

Dokazují to ostatně data mobilních operátorů. Z nich je možné vyčíst, že obyvatelé Švédska na jaře loňského roku mnohem méně cestovali a mnohem více pracovali z domovů, všímá si server německé rozhlasové stanice Deutschlandfunk.

Sociální demokraté v Německu rázně vykročili do souboje o křeslo příštího kancléře. Příliš šancí na úspěch ale nemají. Britskou politiku nově určuje hlavně souboj o nezávislost Skotska. Myšlenka na uvolnění patentů covidových vakcín vyvolala spory. Jeden dobrý příklad z minulosti ale existuje. A diaspora Ujgurů v Turecku se stává politickou hračkou Pekingu a Ankary.

Nedělní výběr ze zahraničního tisku připravil Jakub Rerich.