Po covidu můžete mít pošramocenou psychiku. K nemoci to patří, při problémech vyhledejte pomoc

12. květen 2021

Inspirací pro tento Koronafokus je e-mail posluchačky Plusu, kterou zajímá, jestli je obvyklé, že covid-19 působí i na psychiku. Píše, že její problémy přišly až ve druhém týdnu od propuknutí nemoci, týden byla jako ve snu, nemůže číst... Vědecká reportérka Eva Kézrová proto přibližuje zatím dostupné informace o psychických dopadech při onemocnění covidem.

Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz. Ve vysílání na ně odpovíme.

Škála psychických problémů v souvislosti s covidem je daleko širší, než co popisuje posluchačka.

Jak vyplývá z více než ročních zkušeností, covid může spustit prakticky jakékoli duševní onemocnění, záleží v podstatě na tom, k čemu je člověk náchylnější, aniž by o tom třeba věděl.

Čtěte také

Nejnovější studie nejen u nás, ale i ve světě potvrzují, že u každého třetího člověka má covid dopad na psychické rozpoložení. Nejčastěji jde o deprese, úzkosti, poruchy spánku, ale objevují se i sebevražedné myšlenky a třeba zmatenost, která pak může uspíšit nějaké neurodegenerativní onemocnění jako třeba Alzheimerovu chorobu.

Podle americké studie se dokonce u lidí, kteří bojovali o život na jednotkách intenzívní péče, projevuje posttraumatický stresový syndrom. V tomto případě to bude na delší dobu, u těch ostatních problémů je velká naděje, že postupem času se psychika opět srovná.

Psychické problémy po odeznění fyzických

Jak dlouho duševní problémy způsobené covidem trvají, záleží na tom, jak citlivé je naše tělo. Zatím se podle odborníků nedá vysledovat nějaká souvislost třeba s věkem nebo životním stylem.

Čtěte také

Ukazuje se ale, že u lidí, kteří se léčí s depresí nebo úzkostí, dochází často po covidu ke zhoršení stavu. Psychické problémy se většinou objevují až po skončení hlavních fyzických příznaků, možná si to více uvědomujeme. A mohou potkat i lidi bezpříznakové.

Jak přibližuje přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze docent Martin Anders, nemoc covid-19 je zářným příkladem interakce tělesného a duševního zdraví:

„Dochází totiž k aktivaci imunitního systému, ten začne vylučovat drobné částečky cytokiny, které cirkulují po těle. A ty mají schopnost zasahovat do metabolismu mozku. Mám pocit, že covidová infekce to dokáže rychle a razantně. A že obrana lidí proti stresu je tím podlomena a mnohem více na ni působí každodenní stresové události. Lidé tak mohou podlehnout tomu, čemu by dříve nepodlehli.“

Obrana lidí proti stresu je covidem podlomena. Mohou tak podlehnout tomu, čemu by dříve nepodlehli.
Martin Anders

Čtěte také

Pošramocená psychika ke covidu prostě patří a je třeba se nestresovat tím, protože strach z neznáma problémy jen násobí. I podle psychoterapeutů vědomí toho, že třeba depresivní či úzkostné rozpoložení je po covidu běžný stav, výrazně zlepšuje návrat do normálu.

Ideální je odpočinek, zdravá strava i tělesná aktivita, procházky nebo jízda na kole. Zkrátka co tělo dovolí, ale nepřepínat ho – a zlepšení příjde.

Pokud ale tyto stavy přetrvávají déle než měsíc, včetně třeba neschopnosti spát, pak je dobré navštívit lékaře.

Svěřit se i vyhledat odborníka

Pro mnoho lidí může být problém vyrovnat se se smrtí někoho blízkého na covid. Zejména pokud ho sami nakazili. V takovém případě je důležité nenechat si to pro sebe. 

Čtěte také

Sice nějakou chvíli člověk potřebuje být asi sám se sebou, ale pak by o tom měl mluvit. Ideálně s někým ze svého okolí, to by si ale mělo uvědomit, že to není o tom rozmlouvat někomu jeho pocity, spíše si o nich povídat.

Případně se obrátit na psychologa nebo psychoterapeuta. Dobré tipy, jak zvýšit psychickou odolnost a kam se obrátit o pomoc, nabízí například web Národního ústavu duševního zdraví opatruj.se

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu. 

Rubriku Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.