Své děti bych očkoval. Ne kvůli obavám z covidu-19, ale aby mohly společensky žít, říká biochemik Hostomský
Česko by mohlo začít očkovat proti covidu děti od 5 do 11 let už od půlky prosince. Doporučuje to i Evropská léková agentura (EMA). Epidemiolog Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni, vidí v očkování přínos. Také ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský věří, že benefity vakciance převažují, což je i důvod, proč byla vakcína schválena. Přesto není pro plošnou vakcinaci.
„Je výborné, že vakcínu pro tuto skupinu dětí schválenu máme, ale z toho nevyplývá, že bychom měli plošně, nebo dokonce povinně očkovat všechny děti v této věkové kategorii,“ upozorňuje Hostomský.
Z lékařského hlediska necítí urgenci děti očkovat: „Ale pokud by byly děti v rizikovější kategorii, měly vrozenou vadu, tak je výborné, že tu vakcína je. Byl bych selektivní a očkoval bych děti po uvážení pediatra. Máme jiné priority – starší lidi a třetí dávky. Takže očkování dětí není urgentní problém.“
Všechny země jdou ale u dětí cestou dobrovolného očkování a ani v Česku se neuvažuje o povinném očkování.
Petr Pazdiora
Podle epidemiologa Pazdiory ale jít cestou očkování jenom ohrožených dětí není dobré.
Čtěte také
„Data jednoznačně ukazují, že covidem onemocněli nejen rizikoví dospělí, ale i nerizikové děti. Všechny země jdou ale u dětí cestou dobrovolného očkování a ani v Česku se neuvažuje o povinném očkování.“
„Ani u dětí starších dvanácti let není povinnosti, vakcinováno je kolem čtyřiceti procent,“ připomíná epidemiolog. „Rodiče tedy mají zájem, i když bezprostřední rizika pro děti nejsou prioritní. Ale je třeba připomínat, že i očkovaní se mohou nakazit a nakazit druhé, byť s daleko menším rizikem.“
Společenský, nebo medicínský důvod
„Svého sedmiletého syna bych dal očkovat,“ deklaruje Hostomský.
Čtěte také
„Ale ne proto, že by bylo ohroženo jeho zdraví, ale aby mohl chodit do kroužku nebo nemusel do karantény. Odlišujme značné společenské tlaky na očkování od lékařského hlediska. Ale vakcíny jsou opravdu bezpečné a nevěřím, že by vedlejší a dlouhodobé účinky byly tak strašlivé, jak si někteří myslí.“
Přesto jsou u dětí, které prodělaly covid-19 příznakově i bezpříznakově, občas pozorovány dlouhodobé následky. „Také omezování školních i mimoškolních aktivit vede k nárůstu obezity, úzkostí a tak dále. Medicínských argumentů je dost. Děti se také uplatňují jako důležitý zdroj infekce pro své rodiče a prarodiče,“ tvrdí Pazdiora.
Praktické úvahy zde převáží, a protože je vakcína bezpečná, nemám problém jí dítěti dát.
Zdeněk Hostomský
Biochemik opakuje, že převažujícím argumentem pro očkování je společenský rozměr:
Čtěte také
„Aby moje děti mohly společensky žít, chodit do školy a nemusely být v karanténě, tak je klidně nechám očkovat. Ale ne proto, že bych se obával zdravotních komplikací, které jsou statisticky zřídkavé. Praktické úvahy zde převáží, a protože je vakcína bezpečná, nemám problém jí dítěti dát.“
„Ale vypadá to, že nové viry dávají přednost mladší populaci, takže by bylo možná lepší počkat na vakcínu, která bude designovaná na tu novou variantu a která pak skutečně zabrání šíření infekce u dětí,“ uvažuje Zdeněk Hostomský.
Než přijdou vakcíny s vyšší účinností na nové mutace, uplyne určitá doba. A je otázka, jestli pak mít skluz.
Petr Pazdiora
Nikdo nemůže zpochybňovat úlohu dětí jako zdrojů infekce, namítá epidemiolog. „V této vlně jsou školy postiženy zásadně, dochází ke karanténním opatřením, infekce se šíří na spolužáky a pedagogický personál.“
„Schvalování vakcíny pro děti proběhlo v období, kdy převažovala delta mutace. Jestli zkušeností z různých zemí světa ukazují, že jsou tyto vakcíny účinné i v této věkové skupině, tak bych to nezpochybňoval. Než přijdou vakcíny s vyšší účinností na nové mutace, uplyne určitá doba. A je otázka, jestli pak mít skluz, když už teď máme možnost chránit děti kvalitní vakcínou,“ uzavírá Petr Pazdiora.
Poslechněte si celou debatu. Na argumenty pro a proti očkování dětí se ptá Karolína Koubová.
Související
-
Proč se přeočkovat proti covidu? Protilátky jsou kvalitnější a vytvoří se rychleji, říká Hořejší
Jsou nežádoucí účinky po posilovací dávce covidové vakcíny jiné než po základním očkování? A kdo se může registrovat po pěti měsících? Odpoví Koronafokus Evy Kézrové.
-
Jak na deprese a úzkosti v době covidové? Vyhledat pomoc, dbát na životosprávu a ujasnit si hodnoty
Deprese a úzkosti v průběhu pandemie zažil zhruba každý třetí dospělý člověk. Na koho se lidé můžou obrátit? Kde najdou psychologickou pomoc?
-
Jak se léčí covid? Lékaři podávají infuze i remdesivir, evropská agentura prověřuje dvě nové tablety
Na obzoru jsou dva nové léky, které by měly při včasném podání zabránit zhoršenému průběhu onemocnění covid-19. Jaké léky pomáhají už dnes?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.