Svazarmovci připraveni! Aneb procházka čtyřiceti lety Svazu pro spolupráci s armádou
S touto skladbou nastupovali cvičenci Svazarmu v roce 1960 na plochu strahovského stadionu v Praze. Opakovalo se to každých pět let a při největších sportovních slavnostech Československa tvořili členové Svazarmu jednu z důležitých položek. Cvičení na Spartakiádě bylo ale jenom jednou z mnoha aktivit Svazarmu.
SVAZARM – Svaz pro spolupráci s armádou – byl založen na podzim 1951 s vcelku jasným a z hlediska obšancování státu komunistickou stranou i srozumitelným cílem – pod křídla Národní fronty se měla soustředit veškerá činnost, která mohla přispět k upevnění vládnoucí moci a měla co do činění s armádou, brannou politikou, sportovními kluby a podobně. Z toho plynulo, že mnohé kroužky jako modeláři, kynologové, střelci a další mládežnické i dospělé aktivity byly soustředěny do rukou Svazarmu. Dokonce včetně autoškol, což svědčilo o tom, že vlastnictví řidičáku nejspíš pro systém bylo rovněž otázkou národní bezpečnosti. Ostatně právě autoškoly byly tou složkou, která v průběhu téměř 40 let fungování Svazarmu asi nejvíc „zlobila“.
Pracovní brigáda nouzového nasazení
Čtěte také
I v případě Svazarmu samozřejmě můžeme poslouchat hodiny více či méně záživných projevů stranických funkcionářů na tribunách sjezdů Svazarmu. Některé jsou nechtěně zábavné – tak jako vystoupení tajemníka ÚV KSČ Josefa Kempného, který v roce 1976 vyzdvihl činnost Svazarmu při pomoci budovatelskému úsilí normalizačního Československa. Pár čísel, která tu padla: 732 mateřských škol, 56 jeslí, 175 základních devítiletých škol, 7000 kilometrů vodovodů a kanalizací… a tak dále pokračoval Kempný s výčtem staveb a aktivit, při kterých ve svém volnu pomáhali členové Svazarmu. Skoro to vypadalo, že organizace, místo aby posilovala brannou připravenost obyvatelstva, musí spíš pomáhat se základním fungováním státu.
Autoškolám se zachtělo podnikat?
Rok 1968 přežil Svazarm bez větších otřesů, alespoň ve srovnání s jinými složkami společnosti. Největší potenciální konflikt se odehrál právě v souvislosti se snahou autoškol osamostatnit se, k čemuž se v létě 1968 schylovalo, ale proces se ze zřejmých důvodů nestihl dotáhnout do konce. Autoškoly se od Svazarmu oddělily definitivně teprve v roce 1990.
Činnost Svazarmu ovšem sahala i do oblasti motoristických soutěží, budete si moci poslechnout krátký rozhovor o tom, jak pořádat závody krátce, šetrně a přitom atraktivně, neboť cena pohonných hmot začátkem 80. let rostla.
Být členem Svazarmu ovšem znamenalo často i možnost sportovat a přitom být užitečný. Z roku 1967 pochází reportáž pořadu „Lidé, život, doba“, která zachytila potápěče pražského Svazarmu při práci na řece Hron na Slovensku, v místech, kde řeku křížil ropovod Družba a kde hrozilo jeho poškození a kontaminace řeky.
Z odlehčenějších archivních ukázek lze rozhodně doporučit k poslechu rozhovor s rekordmanem v oblasti leteckého modelářství Eduardem Svobodou, který 26. července 1978 vydržel se svým modelem ve vzduchu v Rané u Loun celých 12 hodin, přičemž jeho kluzák uletěl 624,5 kilometru. A těšit se můžete také na úryvky z reportáží redaktorů armádní redakce rozhlasu Zdeňka Svěráka a Miloně Čepelky ze Spartakiády v roce 1965.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
