Střídavá péče není zdaleka tak katastrofická a konfliktní, jak to někdy z médií vypadá, uklidňuje sociolog

15. říjen 2022

Jak soudci, psychologové ale hlavně rodiče a děti vnímají střídavou péči po rozvodu či rozchodu rodičů? Podobnou otázku si položil sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity v Brně. „Jedním z výsledků je, že to zdaleka není tak konfliktní téma, tak polarizovaná a katastrofická záležitost, jak to někdy z médií vypadá. Zajímavé je i to, jak jsou si doopravdy rodiče schopni rozdělovat péči nebo to, že pro mladší děti je vhodnější kratší střídání,“ vysvětluje sociolog.

„U dětí pak bylo zajímavé, že se jejich výpovědi zdaleka tolik netýkají takzvaného pendlování a baťůžkářství, jak se stereotypně často uvádí. Samozřejmě, že nejde popřít, že ,stěhování‘ od jednoho rodiče ke druhému je pro ně věc komplikující. Přesto ale říkají, že to, co je pro ně důležitější, je udržet vztah s oběma rodiči,“ dodává sociolog Fučík.

Do střídavé péče docela dobře vplynou i děti mladšího věku.
Petr Fučík

Ve společnosti se ale na střídavou péči dívají jinak ženy a jinak muži.

„Ať už to byly ženy starší či mladší, tak byly vždy trochu méně ochotny akceptovat jako vhodnou variantu střídavou péči. Ten poměr byl 40:60, ale když si uvědomíte, že je i u nich 40procentní potenciál střídavou péči akceptovat, tak to moc nesedí se statistikami ministerstva spravedlnosti,“ dodává.   

Čtěte také

Statistiky ministerstva ukazují, že střídavá péče je stále méně častá než výlučná. Loni skončilo střídavou péčí necelých 17 procent sporů, ale stále tento počet roste.

Rozhodnutím o svěření dítěte do výhradní péče matky pak byly uzavřené dvě třetiny sporů. Tato data ale logicky nejsou 100procentně vypovídající, protože zahrnují jen soudní rozhodnutí, plno nesezdaných párů i rodičů se zvládnou domluvit bez soudních tahanic.

Ve společnosti obvykle panuje názor, podle kterého by o dítě měla primárně pečovat matka – a podle sociologa Fučíka je jedno, jestli jde o matku starší nebo mladší.

Čtěte také

„Spíš se to ukazuje na stereotypech, které sdílí ti takzvaní odborníci na straně různých institucí. Často také slýcháte věkové hranice, od kdy ano, od kdy ne…“

„Ukazuje se, a to i z praxe v zahraničí, že do střídavé péče docela dobře vplynou děti v mladším věku. Protože ještě nemají vazbu na různé věci nebo organizační prvky domácnosti,“ dodává. Co ale ani ze zahraničí není prokázáno a uzavřeno, je věk kojenců a batolat, pro které střídavá péče je či není.

Celé Zaostřeno Aleny Hesové najdete v audiozáznamu.

autoři: Alena Hesová , lup
Spustit audio

Související