Stříbro mohli těžit v Příbrami možná už Keltové. Opravdový boom nastal až v 19. století

10. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ševčinský důl, který spadá pod Hornické muzeum v Příbrami

Nejvíc stříbra z historických dolů se u nás vytěžilo u Příbrami, v Bohutíně a na Březových Horách. O místních pokladech se zmiňují staré české pověsti v té o  Horymírovi a nepřímé doklady ukazují, že v oblasti možná těžili už i Keltové. K prvenství příbramských zásob přispěl vývoj techniky a přejímání moderních postupů za habsburského císařství. K cestě za příbramským stříbrem zve Patricie Polanská.

Největší rozkvět příbramských dolů na stříbro a také olovo přišel v 19. století. Paradoxně za tím stálo na začátku rozhodování, zda tehdy nerentabilní těžbu vůbec neukončit. Koncem 18. století totiž byly vytěženy nejbohatší zásoby v relativně dostupných partií, tedy do hloubky sto až dvě stě metrů. 

Čtěte také

Nikdo nevěděl, jestli jsou hlouběji další žíly bohaté na stříbro. Změnil to mistr Jan Antonín Alis (1732-1801).

„Prosadil vizi, aby se rudné žíly otevíraly zaražením kolmých šatech. Do té doby se těžba otevírala tak, že žíla, která vystupovala na povrchu, se zmáhala podél. A když se někde ztratila, tak se to dál neřešilo,“ vysvětluje ředitel Hornického muzea Josef Velfl.

Hornické muzeum Příbram

Mistr Alis ovšem vsadil na velké hloubky až do jednoho kilometru pod povrchem. „Aby se z kolmé jámy razily v určitých horizontech jednotlivá patra a překopy,“ popisuje tehdejší technologickou novinku Velfl.

Na opravdu bohaté zásoby stříbra ale horníci narazili až po Alisově smrti. „V 19. století se Příbram zařadila mezi nejvýznamnější hornická města tehdejší Evropy. V Rakousku-Uhersku se v některých intervalech těžilo až sto procent stříbra a olova právě na Příbramsku, jen nepatrné procento pocházelo z Uher nebo Štýrska,“ dodává Velfl.

Jak se měnily technologie těžby? Poslechněte si celé Příběhy pokladů Patricie Polanské.

autoři: Patricie Polanská , kac
Spustit audio

Související