Stříbro mohli těžit v Příbrami možná už Keltové. Opravdový boom nastal až v 19. století
Nejvíc stříbra z historických dolů se u nás vytěžilo u Příbrami, v Bohutíně a na Březových Horách. O místních pokladech se zmiňují staré české pověsti v té o Horymírovi a nepřímé doklady ukazují, že v oblasti možná těžili už i Keltové. K prvenství příbramských zásob přispěl vývoj techniky a přejímání moderních postupů za habsburského císařství. K cestě za příbramským stříbrem zve Patricie Polanská.
Největší rozkvět příbramských dolů na stříbro a také olovo přišel v 19. století. Paradoxně za tím stálo na začátku rozhodování, zda tehdy nerentabilní těžbu vůbec neukončit. Koncem 18. století totiž byly vytěženy nejbohatší zásoby v relativně dostupných partií, tedy do hloubky sto až dvě stě metrů.
Čtěte také
Nikdo nevěděl, jestli jsou hlouběji další žíly bohaté na stříbro. Změnil to mistr Jan Antonín Alis (1732-1801).
„Prosadil vizi, aby se rudné žíly otevíraly zaražením kolmých šatech. Do té doby se těžba otevírala tak, že žíla, která vystupovala na povrchu, se zmáhala podél. A když se někde ztratila, tak se to dál neřešilo,“ vysvětluje ředitel Hornického muzea Josef Velfl.
Mistr Alis ovšem vsadil na velké hloubky až do jednoho kilometru pod povrchem. „Aby se z kolmé jámy razily v určitých horizontech jednotlivá patra a překopy,“ popisuje tehdejší technologickou novinku Velfl.
Na opravdu bohaté zásoby stříbra ale horníci narazili až po Alisově smrti. „V 19. století se Příbram zařadila mezi nejvýznamnější hornická města tehdejší Evropy. V Rakousku-Uhersku se v některých intervalech těžilo až sto procent stříbra a olova právě na Příbramsku, jen nepatrné procento pocházelo z Uher nebo Štýrska,“ dodává Velfl.
Jak se měnily technologie těžby? Poslechněte si celé Příběhy pokladů Patricie Polanské v repríze.
Související
-
Čerti a ztracené duše Josefa Váchala v litomyšlském Portmoneu. Jak se tam vzali?
Malíř Josef Váchal a městský úředník, sběratel a amatérský tiskař Josef Portman. Díky nim vznikla v Litomyšli na začátku 20. let minulého století unikátní památka.
-
Ta naše hodně neobyčejná francouzská sbírka Národní galerie
Velmi neobvyklá souhra politických, ekonomických a uměleckých událostí stála u zrodu tzv. francouzské sbírky Národní galerie.
-
Závišův kříž s dramatickým osudem plným otazníků
Unikátní zlatnické dílo Závišův kříž už zhruba 800 let opatrují v klášteře ve Vyšším Brodě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
