Závišův kříž s dramatickým osudem plným otazníků
Unikátní zlatnické dílo Závišův kříž už zhruba 800 let opatrují v klášteře ve Vyšším Brodě. Jak se dostal až do Čech? Odkud pochází a komu patřil?
Uherské království, Sicílie, Byzanc, dokonce Srí Lanka – stopy ze všech těchto více nebo méně vzdálených koutů světa se nacházejí na jednom jediném, zhruba 45 centimetrů vysokém předmětu.
Čtěte také
V dnešní době by to nebylo tak překvapivé, jenže Příběhy pokladů vám budou vyprávět o zhruba 800 let starém artefaktu. O druhé nejcennější zlatnické práci na našem území hned po korunovačních klenotech. A její duchovní hodnota se vyrovnává té materiální – i když nám to možná dnes připadá už nepochopitelné.
Takzvaný Závišův kříž uchovávají v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. A za těch zhruba 800 let jsou jeho osudy stejně tak dramatické, jako plné otazníků.
Samotný Závišův kříž, pro naši oblast netypicky s dvěma příčnými břevny, je bez podstavce 45,9 centimetrů vysoký ostatkový kříž. Celková výška je pak 80 centimetrů. K výzdobě bylo použito to nejlepší – zlatý filigrán, 51 drahých kamenů, 230 perel a 9 velmi cenných byzantských emailových medailonků s vyobrazeními světců.
Drahé materiály ale nebyly pro středověké tvůrce a koneckonců i dnešní správce tím nejdůležitějším. Hlavní cenností je relikvie kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jde podle popisu o nezvykle velký úlomek cedrového dřeva. Ve schránkách na koncích břeven i v patě kříže se pak uchovává dalších 25 ostatků světců a světic.
Záviš z Falkenštejna
Pojmenovaný je pak po jedné z nejproslulejších postav českých dějin, Záviši z Falkenštejna. Odborníci se kloní k tomu, že kříž vznikl mezi lety 1220 až 1230. Kde to ale bylo? Tak to už je podstatně větší záhada. Čechy? Sicílie? Uherské království?
Čtěte také
Starší historici, jako například Emanuel Poche, se domnívali, že byl vytvořen jako korunovační kříž českého krále Přemysla Otakara II. Dnes se ale jako nejpravděpodobnější přijímá teorie, že vznikl v Maďarsku. A to zřejmě jako korunovační kříž uherského krále Bély IV. Po jeho smrti se klenoty Uherského království dostávají do Čech, protože právě sem utíká Bélova dcera, jinak taky matka Kunhuty, manželky Přemysla Otakara II. Po jeho smrti se Kunhutiným milencem, a nakonec i manželem, stává právě Záviš z Falkenštejna.
Nebyl to vztah přijímaný v království zrovna s všeobecným nadšením. S patrnou nelibostí uvádí o Závišovi Zbraslavská kronika, takže si přisvojil nejen Otakarovu vdovu, ale i všechen jeho poklad a královský majestát.
Se Závišem z Falkenštejna to nakonec dopadlo špatně. V srpnu roku 1290 je Záviš popraven před hradem Hluboká. Ještě ale stihne darovat vzácný ostatkový kříž, ke kterému se dostal pravděpodobně díky Kunhutě, do Rožmberky založeného rodového kláštera ve Vyšším Brodě. Ostatně, v kapitulní síni kláštera je Záviš i pohřben.
Nebo to taky bylo jinak?
Existuje ale ještě jedna občas uváděná verze cesty vzácného kříže do Čech. Záviš z Falkenštejna se po Kunhutině smrti totiž oženil s další uherskou princeznou – Alžbětou Kumánkou. Ale tato možnost je nepravděpodobná.
Nemohl by ale být sám Záviš objednavatelem této památky? To dnes historici v podstatě vylučují. Ne proto, že by si nemohl dovolit zaplatit nebo věnovat zlato a drahé kameny. Ale i když byl na vrcholu své moci ve velmi výjimečném postavení, kdy fakticky vládl za mladičkého Václava II., nikdy by nedosáhl na to nejcennější, totiž relikvii pravého kříže. Něco takového bylo vyhrazeno jen králům.
Proč Vyšebrodský klášter?
Vyšebrodský klášter byl od svého založení Rožmberky v roce 1259 v centru staletí trvajícího soupeření o vliv v tomto koutě Čech mezi jedním z nejvlivnějších šlechtických rodů, a královskou mocí.
Závišův kříž je pro klášter Vyšší Brod po staletí nejdůležitějším pokladem v jeho klenotnici. Z barokní doby pochází rytina, která ukazuje jeho tehdejší podobu. Její reprodukce na hedvábí nebo papíru se dlouhou dobu rozdávala poutníkům. A dokládá, že podoba Závišova kříže se během historie mírně měnila.
Asi největší změnu zapříčinily napoleonské války. Ty vyprázdnily pokladnu habsburské monarchie, a proto se sáhlo po zlatu a stříbru klášterů. A tak i Vyšší Brod musel v roce 1811 odevzdat k roztavení původní barokní podstavec a sošku Ježíše Krista, které byly ze zlata. Kříž sám byl naštěstí uchráněn. Dnešní podstavec pak pochází ze 40. let 19. století.
Dramatické osudy pokračovaly...
Ani tím ale jeho dramatické osudy neskončily. Ve 20. století mohlo být nejhůř. Z obav před nacistickou okupací posílá opat Tecelin Jaksch Závišův kříž a další cennosti vyšebrodského kláštera do Prahy. Formálně z důvodu oprav a restaurování. Jenže po obsazení Prahy v roce 1939 byl kříž objeven.
Mimochodem, samotný klášter byl během 2. světové války používán jako depozitář nacisty uloupených evropských uměleckých pokladů určených právě pro zamýšlené Hitlerovo muzeum v Linci. Závišův kříž nakonec našli američtí vojáci v solných dolech u Altaussee. Údajně na voze, který měl zlomené kolo, což naštěstí zabránilo jeho krádeži nebo dalšímu přesunu jinam.
Závišův kříž se spolu s relikviářem svatého Maura, který se našel (a je vystavován v Bečově nad Teplou) řadí na druhé až třetí místo v pomyslném žebříčku nejcennějších středověkých zlatnických prací na našem území. Jakkoli srovnávat takové předměty je nadmíru obtížné, na rozdíl od relikviáře je vyšebrodský ostatkový kříž s českým územím spojen po staletí. I proto si zaslouží obdiv a úctu.
Celý pořad Patricie Polanské si poslechněte v audiozáznamu. I o letošních prázdninách se totiž s cyklem Příběhy pokladů podíváme za mimořádnými předměty, stavbami a jejich tvůrci nebo dalšími osobnostmi s nimi spojenými.
Související
-
Závišův kříž bude ozdobou česko-rakouské Zemské výstavy
Vyšebrodský klášter se chystá na Zemskou výstavu. Při té příležitosti poprvé po dlouhých desetiletích vystaví Závišův kříž, jeden z nejvzácnějších relikviářů. Jeho ...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.