Strašení jadernými zbraněmi je součástí taktiky. Jejich použití považuji za krajně nepravděpodobné, uklidňuje politolog Kratochvíl

Politolog Kratochvíl, který vystudoval mezinárodní politiku na několika univerzitách a v oboru byl jmenován profesorem, v pořadu Osobnost Plus připomíná, že ruské vedení hovořilo o jaderných zbraních už v letech 2014 a pak 2015 při anexi Krymu.

„To znamená, že to není úplně nový krok. Jen chci dodat, že stupně, které by mohly vést, nedej bože, k jadernému konfliktu jsou čtyři – a teď se zvýšily z prvního na druhý stupeň. Ale je to krok, který se dal čekat.“

Použití jaderných zbraní považuji za krajně nepravděpodobné.
Petr Kratochvíl

Udeřit jako první

Podle rusisty Jefima Fištejna se Putin ještě jako dítě chlubil taktikou, která mu na ulici pomáhala vyhrávat: Udeřit jako první. Podle politologa Kratochvíla to v současnosti trochu dostává tragické kontury.

„Ale v politice to ,udeřit jako první‘, respektive ten úder je právě ta hrozba. Je to koncept vzájemně zajištěného zničení, který má sloužit k odstrašení. Ale úplně vyloučit takový krok prostě nemůžeme.“

To, že by náhle většina Rusů prozřela, považuji také za velmi nepravděpodobné.
Petr Kratochvíl

Vypadá to, že se Putinovi jeho plány s obsazením Ukrajiny moc nedaří. „Klíčové jsou dva faktory: Nepovedla se blesková válka, se kterou podle všeho ruské vedení počítalo, a válka se zadrhla. Ukrajinci se urputně brání, a to dokonce i v oblastech, kde se předpokládalo, že rychle padnou – například Charkov,“ vypočítává.

„Na druhé straně je tady reakce Západu, která u nás bývá zesměšňována anebo považována za příliš pomalou, slabou, ale ona je obrovská. Zejména ty poslední ekonomické kroky finanční analytici označují za paralelu s nějakou finanční nukleární zbraní. A tato obrovská reakce přiměla Putina k tomu, aby skutečně vygradoval své hrozby,“ myslí si politolog.

Čtěte také

Hodnota rublu padá. Už dva oligarchové blízcí Putinovi zkritizovali invazi na Ukrajinu, říká investiční bankéř Jonáš

Ruský prezident se podle Kratochvíla na vše už dlouho připravoval.

„Díval jsem se teď na aktuální vývoj rublu a ten obrovský pád na chviličku zastavila intervence ruské centrální banky, ale už nemá 80 procent svých rezerv k dispozici. A tak ten bude v nejbližších dnech pokračovat, což je úplný kolaps. Přátelé a známí z Ruska mi už píší a posílají videa lidí, kteří stojí v obrovských frontách před bankomaty,“ popisuje.

Politolog dodává, že tento efekt musí být dlouhodobý. „A jestli si někdo myslí, že hned zítra, v úterý vyjdou statisíce Rusů do ulic v protestech proti válce, tak tomu opravdu nevěřím. Sankce a kolaps by musel trvat minimálně měsíce.“

A pokračuje: „Za druhé připomeňme, že oni budou protestovat proti politice prezidenta Putina, ale to, že by pod tou masivní státní propagandou náhle většina Rusů prozřela a řekla: ,Aha, tak ta válka byla nespravedlivá, máme vrátit Krym‘, to považuji také za velmi nepravděpodobné.“

Omyl v 90. letech?

Nebylo z dnešního pohledu chybou Západu, když v 90. letech tlačil na odzbrojení  Ukrajiny od jaderných zbraní, a to ve prospěch Ruska?

„Zpětně se nám to jako chyba jeví, ale připomeňme, že v 90. letech tady byla úplně jiná situace. Stačí se podívat na první projevy Putina – říkal, jak bude budovat demokracii, budovat občanskou společnost, jak Rusko zapojí do mezinárodních nebo globálních struktur, demokratizaci a tak dál.“

Zpětně se nám zbavení jaderných zbraní Ukrajiny jeví jako chyba, ale v 90. letech tady byla úplně jiná situace.
Petr Kratochvíl

„Připomeňme, že je tady budapešťské memorandum, které je ale nezávazné, jako většina dokumentu podobného typu. A ve kterém Rusko explicitně garantovalo teritoriální celistvost a nezávislost Ukrajiny. Myslím, že v té době Západ udělal vše, co mohl. A to, že se jeden stát zbavit jaderných zbraní, to je podle mě obecně dobrá věc – v této situaci samozřejmě nešťastné.“

Čtěte také

Putin naznačuje, že je schopen povýšit konflikt na jaderný. Jde o psychologický tlak, myslí si expert na jaderné zbraně

Politolog upozorňuje, že dohoda byla podepsána před vstupem Putina do Kremlu, protože prezidentem se stal až za dalších šest let.

Západní sankce na Putina ve spojení s pravděpodobným výpadkem surovinových dodávek z Ruské federace se ale podepíšou na snížení naší životní úrovně, což je podle Kratochvíla neuralgický bod Západu.

Neochota obětovat blahobyt

„Ta zastíraná neochota, kterou jsme koneckonců dobře viděli na váhání Německa – než došlo k zásadní proměně ve vztahu k Rusku –, ta neochota obětovat vlastní blahobyt, ta je myslím ten klíčový problém, který nás bude i do budoucna trápit a kde budou další kroky velmi obtížné. Už jen teď úvahy o tom, že se navýší – a koneckonců už se navyšují – ceny pohonných hmot nebo energií, tak to je věc, ke které se žádný západní politik moc pozitivně nestaví.“

Kratochvíl předpokládá, že západní společnost je hluboce rozdělena zejména v otázkách globálních – klimatickou změnou nebo například zvýšenou migrací přesto, že to teď vypadá jinak a všichni se semkli.

„To je samozřejmě plus, ale je to něco dočasného. Společnost je hluboce rozdělená a myslím si, že polarizace bude pokračovat napříč Evropou. Navíc aktéři, kteří kritizují liberální demokracii, posílí.“

Čtěte také

Na prahu druhé studené války? Rusko přitvrzuje rétoriku a vyvíjí nové jaderné zbraně

Tento trend je podle Kratochvíla zcela nezávislý na tom, co se děje v Rusku a Ukrajině.

„Rusko to sice může trochu propagandisticky podpořit, ale příčiny jsou jiné, domácí – a zůstanou s námi.“

Jako příklad pak uvádí brexit, u kterého mnozí předpokládali, že rozpoutá vlnu „exitů“ dalších zemí.

„Všichni říkali, že teď dojde k akceleraci odstředivých tendencí uvnitř EU. A ono se to nenastalo. Protože brexit působil jako opačný případ, tedy případ nepovedeného pokusu, který měl katastrofální důsledky pro Velkou Británii.“

„Myslím, že to, jaké budou důsledky, nezávisí primárně na tom, že Putin zahájil tuto válku, ale na tom, jak válka dopadne. A pokud by jejím výsledkem byl ekonomický kolaps Ruska, a co koneckonců sledují velmi pozorně i Číňané, tak to naopak bude silný argument pro ty, kteří říkají, že toto není cesta, kterou bychom se měli vydat,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.