Stopy DNA zanechané v potu nebo larvy hmyzu. Poslechněte si, jaké metody využívají kriminalisté

26. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odběr biologickěho vzorku k analýze DNA

Počítače, padělky, stopy DNA nebo třeba stádia, v jakém se nachází hmyz na těle obětí. Nejen z toho kriminalisté dokáží odhalit, co se stalo. Poslechněte si seriál o jejich metodách. 

Nejčastěji se padělají podpisy

Češi jsou podle kriminalistů specialisté na padělky. Také proto má obyčejná tuzemská jízdenka městské hromadné dopravy více ochranných prvků než některé bankovky za hranicemi.

Nejčastěji se ale padělají podpisy. „Podpis by měl být proto co nejkomplexnější a nejsložitější,“ radí písmoznalkyně z kriminalistického ústavu Petra Moravcová.

Správný, těžko padělatelný podpis by měl obsahovat co nejméně tahů, ideálně celé jméno a další grafický prvek – titul nebo třeba specificky umístěnou tečku. Jenže rukou se dnes píše stále méně a lidé ztrácí svůj osobitý styl písma.

Čtěte také

„Můžete si vytvořit jakoukoli osobní značku, kterou si pak ale musíte chránit tak, aby nedocházelo ke zneužití,“ doporučuje Moravcová.

Martina Luňáková upozorňuje na nově vyvíjený software, na kterém kriminalisté právě pracují: „Měl by umožnit zkoumat podpisy ze všech podpisových Padů, které se v České republice používají. Podpis si pak můžete přehrát v reálném čase, zpomalit a ukázat si, jak byla která část tvořená.“

Speciální tablety dokonce umí sledovat i tahy nad podložkou. „Vidíme, jak se člověk dostal od jednoho konce tahu k začátku jiného,“ dodává specialistka na kontrolu pravosti smluv a směnek Luňáková.

Stopy přítomnosti po sobě nezakryjeme

Vzorky genetické informace jsou něco jako otisky prstů. Kromě jednovaječných dvojčat neexistují dva lidé, kteří by ji měli totožnou.

Čtěte také

„Člověk se potí, sahá na věci, mluví,“ vypočítává běžnou lidskou činnost, při níž po sobě zanecháváme stopu, forenzní genetička kapitánka Tereza Veselková z Kriminalistického ústavu v Praze.

„Tam, kde se pohybujeme, necháváme kolem sebe oblak buněk nebo volné DNA. Naprostá většina stop, které nám technici na místě činu zajišťují, jsou takzvané latentní stopy, které na rozdíl od krve běžným pohledem nevidíte. Stírá se naslepo – třeba sluchátko telefonu, madla šroubováků a podobně. Tam předpokládáme, že je materiál, který by pro nás mohl být užitečný,“ vysvětluje s tím, že tyto stopy ani při sebevětší snaze nejdou otřít.

Historie forenzní genetiky se začala psát v 80. letech ve Velké Británii a u nás se k objasnění případu poprvé použila v roce 1990. První plošný screening DNA v historii české kriminalistiky proběhl v roce 2004, kdy se vyšetřovatelům dlouho nedařilo najít pachatele vraždy třináctileté dívky. A dnes se jen těžko najde případ, ve kterém by se forenzní genetika nevyužila.

Materiál z místa činu se běžně porovnává s dalšími vzorky, které se dříve odebraly obviněným, podezřelým nebo odsouzeným. Profily DNA těchto osob se od roku 2002 ukládají do databáze, čítající dnes na 280 tisíc profilů. Pro etické a legislativní překážky slouží ale pouze ke ztotožnění s konkrétní osobou.

„Další osoby, kterým se vzorky odebírají, jsou takzvané osoby domácí. Když například vykradou někomu byt, požádáme ho o srovnávací materiál, abychom stopy ztotožnili a nehledali pak nějakého fantoma. Když se ukáže, že je to profil domácí osoby, tím se to ukončí a nikam se profil neukládá,“ vysvětluje vedoucí oddělení genetiky v pražském Kriminalistickém ústavu plukovník Zbyněk Dolejší.

Tým specialistů na identifikaci obětí 

Český DVI tým (disaster victim identification team), který se zabývá identifikací obětí hromadných neštěstí, oficiálně funguje teprve pár let. Utvářet se ale začal už v roce 2005 v souvislosti s ničivou vlnou tsunami, která zpustošila pobřeží Indonésie a jižní Asie a zabila přes 200 tisíc lidí.

Čtěte také

„Většinou tyto týmy vznikají na základě nějaké katastrofy,“ vysvětluje vedoucí českého týmu Petr Bendl. 

„V tuto chvíli máme 60 členů napříč celou republikou. Nejsou to jen odborníci kriminalistického ústavu, kteří tvoří jádro DVI týmu. Jsou tam i různí pracovníci krajských ředitelství policie České republiky, dále máme soudní lékaře, psychologa ministerstva vnitra,“ vypočítává. „A když je potřeba můžeme si přivolat na pomoc kohokoli dalšího.“

Tuzemská skupina specialistů musela zatím zasahovat pouze jednou, a to při letošním požáru v Bohumíně, který si vyžádal 11 obětí.

Hmyz, který ukazuje na týrání i čas vraždy

Příčinu a dobu úmrtí nalezeného mrtvého člověka zpravidla určuje soudní lékař. Jsou ale situace, kdy k přesnějším informacím vede zkoumání přítomného hmyzu. V tuto chvíli přichází na scénu vzácní odborníci – forenzní entomologové.

Čtěte také

„Řešili jsme případ smrti šestnáctiletého chlapce, nalezeného v železničním vagonu. Protože se jednalo o docela starý nález, soudní lékaři nebyli schopní určit, jestli zemřel před jedním, dvěma, nebo třemi měsíci. A nám se podařilo dobu smrti určit s přesností na čtrnáct dní pomocí hmyzu,“ popisuje jeden z případů entomoložka Hana Šuláková.

„U nálezů, které jsou tři až šest týdnů staré, je forenzní entomolog pořád schopný s přesností na určitý den odvodit, kdy došlo k úmrtí. Když máme stáří nálezu nad tři čtyři měsíce, tak jsme schopní mluvit alespoň o konkrétním měsíci. U ročních nebo starších nálezů, můžeme určit ročním období, kdy započal rozklad,“ vypočítává.

Pokud je ale nález starý více než čtyři roky, už ani entomologové neurčí uplynulý počet let, přesto mohou i potom přinést zajímavé informace o začátku rozkladu.

Z těla zemřelého se odebírají dva druhy vzorků – živé a usmrcené. Živý vzorek, který obsahuje vajíčka, larvy a kukly, se dává na vepřové maso do inkubátoru, kde odchováme dospělce much, případně brouků. „Když se hmyz vylíhne, používáme různé propočtové modely, do kterých vkládáme údaje, o jaký druh se jedná, jak dlouho se vyvíjí a při jaké teplotě.“ 

Z usmrceného vzorku Hana Šuláková a její kolegyně přesně odvodí stav hmyzu v okamžiku nálezu. „U larev zase známe růstové modely, v jakém stáří mají určitou délku, hmotnost nebo obsah sušiny. Dohromady nám oba výpočty dají začátek kolonizace, respektive okamžik, kdy přiletěla samička a začala na mrtvolu klást vajíčka.“

Forenzní entomolog pomáhá třeba i v případě týrání dětí. Podle hmyzu, který se může usadit v plenkách, lze odvodit, jak dlouho nebylo dítě přebalováno.

Noví kyberkriminalisté se těžko shání

V současné době zaměstnáváme patnáct pracovníků, kteří se zabývají expertní činností. Tento obor je nicméně tak dynamický a tak rychle se rozvíjí, že se generace znalců  vyměňují velice rychle,“ vysvětluje ředitel kriminalistického ústavu Ľuboš Kothaj a pokračuje:

„Potřebujeme získávat a obměňovat lidi po šesti až osmi letech a specialistů je potřeba stále víc.“

Čtěte také

Kothaj ale upozorňuje, že noví kyberkriminalisté se těžko shání. V oboru je totiž velká konkurence ze strany IT firem. „Pracovat u nás neznamená získávat velké příjmy, ale přijít k zajímavým věcem a naučit se zajímavou práci,“ dodává s tím, že dnes se policisté s kyberkriminalitou setkávají prakticky u každého druhu trestné činnosti.

Co to znamená, vysvětluje člen týmu kyberkriminalistů Martin Záruba: „Nejčastěji jde o hospodářskou trestnou činnost, kdy jsou zabaveny počítače, datová úložiště, mobilní telefony. Často zkoumáme řídící jednotky odcizených motorových vozidel, ale i zajištěnou techniku s  dětskou pornografií.“

Úkolem specialistů je nejen vyhledat a zálohovat data, ale také třeba obnovit smazané a poškozené soubory a najít další důkazy a souvislosti, které mohou prokázat danou trestnou činnost.

Na závěr přidává ředitel kriminalistického ústavu radu: „Člověk by se měl chovat tak, aby o sobě nezveřejňoval všechny informace na internetu, aby přemýšlel o tom, jaké osobní údaje sdílí, kam se připojí nebo s kým virtuálně komunikuje.“

Více si poslechněte v audiozáznamu seriálu.

autoři: Ondřej Ševčík , Daniel Mrázek , Zuzana Marková
Spustit audio