StB vs. veteráni z cizinecké legie

17. srpen 2014
Veteráni z cizinecké legie. Zprava: Erwin Páleš, Rudolf Němček a Otakar Hašek

6. dubna 1952 přijel rychlík na nádraží v Čierné pri Čope. V jednom vagoně seděla zvláštní skupina jednadvaceti mužů. Pokulhávající, vyhublí, šlachovití. Objímali se, že jsou konečně doma v Československu.

Do jejich vagonu přistoupili vážně se tvářící pánové. Prohlásili, že jsou pracovníci ministerstva vnitra a mají za úkol je doprovodit do Prahy. Rozjásaných jednadvacet mladíků mělo za sebou bitvy v Indočíně v uniformách francouzské cizinecké legie, zajatecký tábor ve vietnamské džungli, každý z nich zranění, nejčastěji průstřel některé končetiny nebo zásah střepinou.

Jejich návrat organizovali vietnamští a českoslovenští komunisté. Slibovali jim, že se jim nic nestane, i když se dopustili nejméně dvou zločinů: ilegálního přechodu hranic a služby v cizí armádě.

Legionáři cestovali domů přes Vietnam, Čínu, Sovětský svaz až na pražské Hlavní nádraží.

Tady na ně čekaly desítky policistů s ručníky. Všem nasadili pouta, přehodili přes hlavy ručníky a odvezli je do ruzyňské hromadné cely. Měsíce se nic nedělo.

Bývalý vojáci si během této doby vyprávěli, kdo co kde v Indočíně zažil. Strašně se prý nudili. Rozdělili se na dva tábory. Ti, kteří bojovali za legii, zajati byli někde při bitvě, a na ty, kteří dobrovolně dezertovali a přidali se k Ho Či Minovým komunistům.

Legionáři se na cele strašně poprali. Mezi těmito rváči byli i Rudolf Němček, Otakar Hašek a Erwin Páleš, o kterých budou dva dokumenty z cyklu Příběhy 20. století.

Spustit audio
autor: Mikuláš Kroupa