Státy V4 se nechtějí dohodnout na posílení Frontexu. Je pro ně výhodné přicházet s populistickými výkřiky, tvrdí Faltová

19. září 2018

V Salcburku se ve středu scházejí lídři států Evropské unie, aby mluvili o migraci. Ještě předtím usednou k jednacímu stolu zástupci zemí visegrádské čtyřky (V4). Z jejich dosavadních vyjádření vyplývá, že odmítají návrhy Evropské komise na výrazné posílení evropské pohraniční stráže Frontex.

Toto opatření naopak podporují německá kancléřka Angela Merkelová a její rakouský protějšek Sebastian Kurz, jak uvedli koncem minulého týdne v Berlíně. Potřebujeme investovat do zabezpečení unijní hranice? A dokážou zástupci V4 najít společnou řeč s představiteli dalších členských států?

Podle místopředsedy výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Veselého z ČSSD, který kandiduje v komunálních volbách, je vůle se dohodnout, ale Frontex by neměl být primárně určen k tomu, aby přivážel migranty do Evropy. Lodě s nimi by měl vracet na území, ze kterého vypluli.

Je vůle se dohodnout. Státy mají každý jinou pozici – někdo silnější, někdo méně silnou, ale vůle se dohodnout je. Otázka je, co od posílení Frontexu čekáme – pokud by to byla silnější evropská hranice, která by bránila velké průstupnosti nelegální migrace do Evropy, tak tam by podpora jednoznačně byla. Problém je spíš v tom, že by Frontex měl fungovat i jako nějaká záchranná organizace, s čímž mají státy V4 problém.
Ondřej Veselý

Nehrozí, že budeme méně důvěryhodnými partnery pro zbytek Unie, když odmítáme jedno řešení za druhým – nejprve kvóty, teď i posílení Frontexu?

„U povinných kvót se ukázalo, že náš postoj měl smysl, a už i kancléřka Merkelová uznala, že povinné kvóty na přerozdělování migrantů jsou asi nesmysl. Může se ukázat, že to bude v případě Frontexu stejné. Ale jsem přesvědčen o tom, že pokud se státy osmadvacítky dohodnou na tom, že Frontex je primárně pro ochranu hranice a ne pro záchranu lodí na moři, tak si myslím, že se dohodneme,“ odpovídá Veselý.

Je třeba zachraňovat lidi

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci zdůrazňuje, že je povinností zachraňovat lidi, kteří jsou na moři v nouzi – ať už je to jakékoliv plavidlo. Je jedno, jestli patří Frontexu, nebo jde o obchodní loď plující kolem.

„Pozice je velmi problematická. Nelze redukovat úlohu Frontexu na zachraňování, ale v návrhu to nevidím. Vnímám poměrně intenzivně, že V4 se nechce dohodnout, ale i Rakousko nebo Itálie. Je to velmi vnitropolitické téma, je pro ně výhodné ho udržovat – tedy ne řešit příčiny a vymýšlet dlouhodobá řešení, ale přicházet s populistickými výkřiky,“ myslí si.

Příliš tomu nerozumím, protože to, co z V4 posledních několik let slyšíme, je to, že je nutné chránit společnou hranici a posílit ochranu hranic. V okamžiku, kdy je tento návrh učiněn, tak má V4 problém s tím, aby se na tom podílela.
Magda Faltová

Podle Faltové také není jasná pozice České republiky, nebo ona jí alespoň nevidí. „Uvidíme, jakým způsobem budou jednání probíhat, protože moje zkušenost je taková, že ne vždy to, co se říká předtím, je potom to, co se říká na summitu.“

autoři: Veronika Sedláčková , jpr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.