Lída Rakušanová: Zastavit ilegální migraci může jen společná migrační politika. Peníze nejsou nic platné

Andrej Babiš a Angela Merkelová v Berlíně
Andrej Babiš a Angela Merkelová v Berlíně

„Česko nevezme jediného ilegálního migranta! Přesto je solidární s unií, protože posílá do postižených oblastí pomoc i peníze. Za poslední tři roky už to Prahu stálo 100 milionů euro.“

Tak zní mantra premiéra Babiše, kterou opakoval tento týden v Berlíně kancléřce Merkelové. Tu to nepochybně nepřekvapilo. Na to, že Česko i jeho partneři ze zemí Visegrádu házejí do jednoho pytle ekonomické migranty s uprchlíky před válkou, kteří podle mezinárodních dohod, podepsaných i Českou republikou, mají nárok na ochranu, si v Bruselu už zvykli.

Adam Černý: Kancléřka Merkelová řeší v Africe migraci

Německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Ghany Nana Akufo-Addo

Oficiálně deklarovaným cílem turné německé kancléřky po trojici afrických zemí byl obchod a vévodícím mottem investice.

A zdůrazňují, že v tom případě ale státy, které odmítají brát osoby se statutem uprchlíků, se musejí intenzivněji podílet na odstraňování příčin nelegální migrace. Což Andrej Babiš ochotně slibuje, kudy chodí. Otázka je, zda se to vůbec někdy může podařit. Příčiny ilegální migrace totiž rozhodně nevyřeší jen obvyklá finanční „pomoc rozvojovým zemím“.

Názorně to v uplynulých dnech ukázala cesta německé kancléřky do tří států západní Afriky: do Senegalu, Ghany a Nigérie. Všechny tři patří k těm subsaharským zemím, kterým se - alespoň statisticky vzato - nedaří špatně.

Senegal s 15 miliony obyvatel zaznamenal v uplynulém roce hospodářský růst 7,2 procenta. Ghana má 29 milionů obyvatel a bývá v Africe dávána za vzor politické stability a demokracie. Její hospodářský růst byl loni 8 procent.

Systém pravidel přistěhovalecké politiky

Ekonomika Nigérie, nejlidnatější africké země, kde žije skoro 200 milionů lidí a demografická křivka tam prudce roste, utrpěla sice hospodářský propad a severní část Nigérie terorizuje islamistické hnutí Boko Haram, ale země má kvůli svým zásobám ropy obrovský potenciál do budoucna.

Petr Hartman: Babiš nakládá s migrací jako obchodník s deštěm

Andrej Babiš v Berlíně

Prodával recept na to, jak podle návodu indiánských šamanů přivolat déšť. Byť zdravý rozum velí tomu nevěřit, přesto byl u některých kansaských farmářů úspěšný.

Přesto se ze všech těchto tří afrických států vydávají lidé za perspektivou lepšího života do Evropy, protože mají díky televizi a sociálním sítím denně před očima, že ve srovnání s Evropany žijí v chudobě. A čím víc se jejich životní standard bude zlepšovat, tím realističtější bude v jejich představách i šance, že se tam dostanou, protože budou mít na zaplacení převaděčů.

Jen v Německu žije toho času bez perspektivy získat tam povolení k pobytu kolem tisícovky migrantů ze Senegalu, čtyři tisíce z Ghany, a 8600 z Nigérie, přičemž 20 tisíc jejich krajanů tam čeká na vyřízení žádosti o azyl, které bude v drtivé většině případů negativní.

Odsunout je zpět je ale komplikovaný proces s mnoha byrokratickými překážkami ze strany jejich domovských úřadů. Podle reportéra časopisu Der Spiegel řekl ghanský prezident Nana Akufo-Addo Angele Merkelové na rovinu, že jeho rodáci by byli „přešťastní“, kdyby směli v Německu zůstat.

V každém případě je evidentní, že Afrika nepotřebuje z Evropy peníze. Potřebuje ale pomoc v podobě masivních zahraničních investic do infrastruktury a hospodářství.

Lída Rakušanová

Ani ty ale samy o sobě nelegální migraci z Afriky nezabrání. Evropu může do budoucna spolehlivěji ochránit jen to, že otevře Afričanům perspektivu dostat se sem legálně. Ať už za prací, nebo kvůli studiu.

K tomu je ale nutný systém jasných pravidel společné přistěhovalecké politiky. Společné proto, že bez ní můžeme Schengen, tedy unijní prostor pro volný pohyb nejen zboží a kapitálu, ale především osob, rovnou zabalit.