Stát nemůže říkat, co je slušná marže a nemravný zisk, upozorňuje ekonom Stroukal

Inflace, kterou teď pociťujeme, je vyvolána na straně nabídky, kdy došlo ke zdražení komodit a zadrhnutí dodavatelských řetězců.

Obchodníci si pak v této nejisté době zvyšují marže, což ovšem nemusí mít dlouhého trvání, pokud zafunguje konkurence, například pokud jde o ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích.

V tržní ekonomice není možné, aby někdo říkal, co je slušná marže nebo mravný zisk.
Dominik Stroukal

Stroukal varuje před tím, aby stát kontroloval, zda prodejci nenadsazují ceny.

„Pokud chceme mít liberální tržní ekonomiku, tak je to nepřípustné. Samozřejmě, že pokud by se někdo chtěl vydat jinou cestou, tak se o tom může akademicky bavit. Ale v tržní ekonomice není možné, aby někdo říkal, co je slušná marže nebo mravný zisk,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Miloš Šenkýř: Ceny benzínu? Možná by pomohlo dát informace řidičům

„Cena je informace, která na trhu vzniká nabídkou a poptávkou. A jakmile ji začnete uměle ,přenastavovat‘, tak to vystřelí, jako jsme to viděli za minulého režimu. Buď se budou stát fronty, anebo toho bude zase moc a nepůjde to udat,“ dodává.

Dopady války na Ukrajině budou podle Stroukala stále větší, a to zejména na nejchudší vrstvy, kterým bude muset stát pomoci: „Jinak když se potká několik věcí, které se nastřádaly už během pandemie, vyšší ceny energií a v podstatě všeho, a do toho třeba někomu skončí fixace, tak to je smrtící koktejl pro desítky tisíc domácností.“

Čas přijmout euro?

Zatímco v Česku v únoru dosáhla inflace 11 procent, v rámci eurozóny byla jen necelých 6 procent. Fakt, že nemáme stejnou cenovou dynamiku, je podle Stroukala argumentem proti přijetí eura, jinak by Česká národní banka (ČNB) nemohla bojovat proti inflaci.

Čtěte také

Julie Hrstková: Teď už jen najít správné řešení, jak krotit ceny energií a pohonných hmot

„Některé země eurozóny mají inflaci vyšší než my. Není to tak, že v eurozóně jsou jedny ceny a rostou stejně. Francie má inflaci vůbec nejnižší, naopak v Pobaltí rostou ceny rychleji než u nás. Problém je, že tam proti ní nemůžou zasáhnout,“ vysvětluje ekonom.

Výhodou je v současné situaci poměrně nízké zadlužení státu i vůbec nejnižší nezaměstnanost z celé Evropy. Čeští centrální bankéři byli podle Stroukala premianty v tom, jak rychle zvyšovali úrokové sazby ve snaze krotit inflační očekávání.

Zároveň ale připomíná, že zatímco v dobách nízké inflace se centrální banka snažila různými způsoby povzbudit nakupování, nyní varuje před panickým nakupováním zboží. „Bohužel ale ten náklad bude ten, že pokud se ty peníze nebudou točit, tak se to může propsat do hospodářského růstu, který bude pravděpodobně mnohem nižší, než se čekalo,“ upozorňuje.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.