Stát nedokáže propojit vlastní databáze a pomoci potřebným. Už mě to ani nešokuje, komentuje ekonom Münich

Energie se zlevní plošně všem, tedy včetně těch, u kterých by vyšší cena mohla vést k redukci spotřeby.

„U některých lidí ten nárůst cen energií není smrtelný. Prostě si ten vyhřátý bazén dopřejí, protože jim na to stát přidal,“ dodává.

Někteří si prostě ten vyhřátý bazén dopřejí, protože jim na to stát přidal.
Daniel Münich

Další problém vidí Münich v tom, že jde o jednorázové opatření a nikdo neví, co bude následovat. Nelze prý přitom očekávat, že by se ceny energií vrátily na loňskou úroveň.

„60 miliard korun je opravdu hodně peněz. Přídavky na děti, které skutečně pomáhají těm nejchudším, jsou jedna dvacetina. Kdybychom je zvýšili na úroveň roku 2008, tak to bude stát jednu šedesátinu toho, co tento zlevněný tarif. Ještě před několika lety by to bylo obrovské téma, dnes se nad tím nikdo ani nezamyslí,“ konstatuje.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Vláda nedělá nic?

Opozice a hejtmani vyzývají vládu, aby přistoupila k zastropování cen energií. Münich ale upozorňuje, že jakékoli zásahy do cenotvorby musejí být velice opatrné a nikdo to dnes nemá dostatečně promyšlené.

„Ne vždycky, ale většinou má trh pozitivní přínos. Proto máme tržní ekonomiku a ne centrálně řízenou.“

Cílená pomoc

Stát by měl podle Münicha především pomáhat nejvíce ohroženým skupinám, jako jsou samoživitelé s dětmi a lidé s omezenou možností vydělávat, ať už postižení, znevýhodnění nebo samostatně žijící důchodci.

Stát zároveň velmi dobře ví, kdo tito lidé jsou, a to prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, úřadů práce a finančních úřadů.

Čtěte také

Zestátnění ČEZu? Samotný právní statut jedné firmy ceny elektřiny výrazně neovlivní, míní analytik v oboru energetiky Gavor

„Jediný problém je, že neumí data z těchto tří databází navzájem propojit. Je to šokující, ale pro mě už ne, protože příkladů, kdy Česko nedokáže využívat data, která náročně sbírá, je spousta,“ poznamenává člen Národní ekonomické rady vlády.

Nejjednodušší by prý bylo využít již existující nástroje daňové a sociální podpory, protože úředníci i příjemci je znají a vědí, co je třeba dokládat. Je ovšem nutné upravit jejich parametry, aby potřební dostali více peněz – což platí i o úsporném tarifu.

„Cesta vede právě přes propojení dat státní správy, aby se vytvořila databáze těch, kteří jsou v zoufalé energetické situaci, a dodavatel elektřiny si mohl uvěřit, že daná domácnost je chudá a nabídnout jí levnější tarif. V horizontu 6 měsíců by to stát mohl dokázat, když pohne kostrou, a pokud bude krize přetrvávat, zbyde více peněz na ty opravdu chudé,“ doplňuje ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI.

Vláda podle něj bere situaci vážně a je odhodlaná situaci řešit. „Nasedla na koně státního aparátu, který není úplně akční a ne vždy poslouchá. Je otázka, jestli toho pro vládu není najednou příliš. Myslím, že stát není vyladěný a není to chyba této vlády. Máme snahu vinu svalovat na jednotlivce a neschopné politiky, ale podstata je jinde,“ uzavírá Münich.

Jak by měla vláda komunikovat směrem k občanům? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.