Petr Holub: Solidarita chudých. Pomůžou bohatým s drahou energií
Začíná se rýsovat, jak vláda pomůže lidem v boji s drahou energií. V těchto dnech už mohou rodiče žádat příspěvek 5000 korun na jedno dítě. Zároveň se ladí detaily v plánu na úsporný energetický tarif. Podle první publikované varianty budou mít rodiny nárok na pět až šestnáct tisíc korun podle toho, kolik energie spotřebují.
Člověk si mohl v posledních pár letech zvyknout na leccos, při zprávách o takové sociální podpoře však znovu zůstává rozum stát. Vláda fakticky nařizuje chudým občanům, aby přispívali těm bohatším a úspěšnějším.
Čtěte také
Dětský příspěvek není určen jen osamělým matkám. Nárok budou mít všechny rodiny s dětmi a s příjmem do milionu korun ročně. Přitom statistiky dokazují dost jasně, že úplné rodiny vychovávající děti mají příjmy v průměru vyšší než zbytek populace. Úsporný tarif se ani netají s tím, že je určen především pro ty bohatší, kteří mají větší byty nebo domy a logicky spálí víc elektřiny nebo plynu.
Vládní příspěvky dohromady přijdou státní pokladnu na 50 miliard korun. Vláda získala srovnatelně velkou částku díky zdražování a prostřednictvím daně z přidané hodnoty. Vytáhla tedy peníze z kapes spotřebitelů a měla by je vrátit, zní selská logika.
Proti smyslu sociálního státu
Taková úvaha ovšem nepřihlíží k tomu, do jakých kapes státní úřady sahají. Zdražení postihlo většinu občanů stejně, protože se obvykle týká nezbytného zboží včetně potravin a služeb pro bydlení. Jinými slovy, chudší odvedli rozpočtu větší část svých příjmů než bohatí. Takto získané peníze zamíří přednostně bohatším. Vláda vlastně diskredituje sociální stát.
Čtěte také
Přerozdělováním si chce zavázat společenskou skupinu s příjmy nad průměrem či mírně pod ním, často pracující ve státních službách. Ti nízkopříjmoví na okraji pracovního trhu jsou maximálně povinni za tímto účelem odvádět peníze. Podobně se chová, jak varují místní sociologové, francouzská vláda. Čím dál větší části populace se proto zdá, že ji stát vykořisťuje. Při dubnových prezidentských volbách tedy 40 procent Francouzů hlasovalo pro radikální pravici.
Vždycky se nevyplácí kopírovat blahobytný Západ, zvlášť když se nekopíruje přesně. Při úsporném tarifu a dětském příspěvku se zdejší ministři hlásí k rakouskému vzoru. Jižní sousedé skutečně dělají něco podobného, kritik by řekl podobně zpozdilého.
Ovšem úsporný tarif v Rakousku vypadá jako poukázka na 150 eur, kterou dostane každá domácnost jako příspěvek na účty za energii, přitom majitelé větších bytů přirozeně nemají přednost. O dětský příspěvek ve výši 100 eur mohou požádat osamělé matky. Vídeňská vláda na jedné straně posílá občanům symbolický dobropis a dává tak najevo, že na ně myslí, těm potřebným pomůže o trochu víc než obvykle. Aspoň to není proti smyslu sociálního státu jako u nás.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
