Cenám energií v Evropě by pomohlo tlačit na Německo, aby nezavíralo jaderné elektrárny a na Francii, aby ty své opravila, nabádá ekonom Bartoň
Úsporný tarif má domácnostem pomoci zaplatit vysoké ceny energií. Celkově by jedna domácnost měla získat až 15 tisíc korun, ještě letos by to měly být asi 4 tisíce. Výše pomoci se bude počítat podle velikosti domácnosti. Malé a střední firmy, pro které úsporný tarif neplatí, budou mít nárok na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií.
Parametry úsporného energetického tarifu však kritizuje opozice. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je schválená podpora extrémně nízká, navíc přichází pozdě.
„Jsme v situaci, kdy je elektrická energie sedmnáctinásobně vyšší než před dvěma lety a plyn třicetinásobně. Ceny se úplně utrhly ze řetězu a opatření, která tu dnes máme, jsou takřka směšná,“ kritizuje Havlíček.
Čtěte také
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň vidí hlavní problém v neadresnosti balíčku, který se snaží dát všem stejně.
„Čím více dáme všem, tím méně se můžeme zaměřit na ty skutečně potřebné,“ uvažuje Bartoň.
Naopak pozitivní je podle něj paušálnost příspěvku, tedy to, že podpora bude na podzim letošního roku vyplácena bez ohledu na reálnou cenu energií.
„Všichni, kteří mohou elektřinu šetřit, tak budou motivováni. Tím pádem zbyde více na ty, kteří třeba snížit spotřebu nemohou,“ vysvětluje Bartoň.
Co může udělat EU?
Některé státy Evropské unie už začaly snižovat daň na energie, mluví se i o odpouštění DPH, jako se to u nás stalo loni v listopadu a prosinci.
Podle ekonoma Bartoně škrtnutí 17procentní energetické daně zásadně nepomůže vzhledem k tomu, že lidem narostly ceny o 100 nebo 200 procent.
To zásadní zlepšení, pokud by mělo být na EU, je změna způsobu výroby energie.
Petr Bartoň
„To zásadní zlepšení, pokud by mělo být na EU, je změna způsobu výroby energie. To znamená zatlačit na Francii, aby opravila své jaderné elektrárny a na Německo, aby je nezavíralo.“
„To by v této situaci na celoevropském trhu významně pomohlo. Zvýšila by se výroba, nemuselo by se tolik vyrábět z drahého plynu a ceny elektrické energie by mohly začít trošku klesat po celé Evropě. Alespoň tedy z dnešních astronomických čísel,“ míní Bartoň.
Pomoc firmám
Jedním z opatření, která se týkají podniků je zrušení poplatku za obnovitelné zdroje energie, konkrétně jde o 599 korun za každou MWh elektřiny.
Kromě toho by vláda měla pomoct s vyplácením kompenzací nepřímých nákladů podnikům z energeticky náročných odvětví. To však podle současného rámce platí pouze pro ocelárny a chemičky.
Čtěte také
„Jde ale o opatření, které nijak nesouvisí se současnou krizí. Bylo nastaveno před začátkem války na Ukrajině. Dnes o něm hovoříme jen proto, že jsme si nastavili složitý vzorec, který musíme pravidelně aktualizovat. Takže musíme prosit vládu, aby splnila to, co je už dávno nastavené,“ komentuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Současná opatřená podle něj pomůžou jen několika segmentům. Pomoc nemíří na keramiky, skláře nebo pekaře.
Řešením by podle Rafaje mohl být vznik dočasného rámce, který už mají v Německu a ve Francii, a který by umožňoval další dotace pro nejvíc zasažené obory.
Načasování úsporného tarifu
Podle opozičního hnutí ANO je velkým problémem vládního balíčku jeho zpoždění.
„To, co mělo být na jaře, bude na podzim. To, co se mělo řešit už v létě, to se ještě ani řešit nezačalo. A to, co bude muset vláda udělat s největší pravděpodobností na podzim, tedy zastropování, o tom zatím nechce ani slyšet. Přestože ostatní země už touto cestou jdou,“ kritizuje poslanec Havlíček. Podle něj je situace tak kritická, že nezbývá než najít určitou míru zastropování.
Karel Havlíček (ANO), místopředseda Poslanecké sněmovny
Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland
Ekonom Bartoň toto řešení naopak označuje za částečné. Protože by energie byly levnější jen pro někoho.
Načasování nového tarifu je podle něj důsledkem komunikačního selhání vlády, která opatření oznámila ještě předtím, než o nich bylo rozhodnuto. Pozdní oznámení balíčku však podle něj není nutně negativní.
„Čím později začnete pomáhat, tím déle si můžete dovolit pomáhat. A zároveň pokud se nechají ceny na vysoké úrovni, motivuje to lidi k úsporám,“ doplňuje Bartoň.
Celé Téma dne Šárky Fenykové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Hra se strachem je mocnou ruskou zbraní. Záporoží ale není Černobyl, zdůrazňuje Dana Drábová
Ani černý scénář v podobě totální destrukce jednoho z bloků největší jaderné elektrárny v Evropě by prý svou vážností nedosáhl úrovně černobylské katastrofy.
-
Drábová: Dukovany jsou investice až na 80 let. Nahradit uhlí nemá rychlé a snadné řešení
O stavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech se uchází společnosti z Francie, Spojených států a Jižní Korey. Vítěz tendru by měl být znám do konce roku 2024.
-
Nárůst cen energií dopadá i na základní školy. Ty šetří, kde se dá
Nárůsty cen energií dopadají i na základní školy. Ty hledají ještě před začátkem školního roku různé způsoby, jak za energie ušetřit. Možností už ale moc nemají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.