Petr Holub: Sociální tarif rodiny nezachrání. Zvlášť když se jen slibuje

26. srpen 2022

Kdo rychle dává, dvakrát dává. V souvislosti s plošnou podporou proti energetické drahotě to prohlásil rakouský kancléř Karl Nehammer. Nepatří sice k nejúspěšnějším evropským vládcům, přesto tím prokázal elementární politickou dovednost, kterou si musí jeho tuzemští kolegové ještě osvojit.

Jak známo, ve středu tuzemská vláda akceptovala návrh ministra průmyslu Jozefa Síkely na tzv. sociální tarif.

Čtěte také

Není úplně jasné, proč se plánované podpoře proti drahým energiím říká tarif, nepochybně to však znamená, že každá domácnost dostane určitou slevu na odebranou energii a že do této slevy patří také zrušení poplatků za obnovitelné zdroje. Další nejasností je ovšem tvrzení, že sleva či podpora dosáhne u každé rodiny v průměru 15 tisíc korun, přitom ještě letos to budou – opět v průměru – asi čtyři tisíce.

Není úplně jasné, co se myslí obratem „v průměru“. Ministr pouze uvedl, že sleva pro každou rodinu bude nejméně 11 tisíc korun, nejvýš 18 tisíc. Z kontextu vyplývá, že větší podporu dostane domácnost, která spotřebuje více plynu či elektřiny – určitou výhodu tedy budou mít paradoxně majetnější lidé s větším bytem nebo dokonce rodinným domem. Samozřejmě za předpokladu, že se nezmění parametry. První část podpory bude totiž vyplacena až v říjnu, zbytek prý v únoru.

Vláda nenašla účinný nástroj?

Právě v tom je chyba, na kterou jako by svým prohlášením upozornil rakouský kancléř. Shodou okolností rozhodla jeho vláda o podporách obyvatelstvu rovněž ve středu.

Čtěte také

Vzhledem ke kupní síle jde o něco větší částku než v Česku. Rodinné rozpočty v Rakousku posílí částka 500 eur na každého dospělého člena, na dítě připadne polovina. Čtyřčlenná rodina tedy dostane bankovním převodem 1500 eur, skoro 40 tisíc korun. Podstatnější je však jiný rozdíl. Pár set tisíc podpor bude vyplaceno ještě v srpnu a zbytek počátkem září.

V zásahu české a rakouské vlády tedy lze najít kvalitativní rozdíl. Částka 15 tisíc korun respektive 1500 eur rodinné rozpočty nezachrání na žádné straně hranice. Víceméně jde o gesto dobré vůle v časech, kdy kolabuje trh s energií a vláda hodlá dát jasné znamení, že v tom domácnosti nenechá. Dát peníze je ovšem mnohem silnější poselství než je pouze slíbit.

Petr Holub

Podpory na boj s drahotou stíhá v mnoha ohledech oprávněná kritika. Třeba tím dotyčná vláda zakrývá fakt, že proti selhání trhu dosud nenašla skutečně účinný nástroj. Pokud se ovšem exekutiva některé země k takovému kroku rozhodne, pak ho musí provést efektivně. To není případ tuzemské vlády. Její postup má smysl pouze v tom případě, že se chce pojistit proti větší výdajům a předem dát najevo, že během letošní zimy už rodinám opravdu žádná další pomoc nepřijde.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.